Vypořádání s církvemi je nutné řešit rychle, shoduje se koalice

Náboženské společnosti by měly být nezávislé na státu. I proto by se měly co nejrychleji vyřešit majetkové vztahy státu a církví. Shodli se na tom vyjednavači ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Karel Schwarzenberg, Petr Nečas a Radek John po jednáních o společné vládě.

Karel Schwarzenberg, Petr Nečas a Radek John po jednáních o společné vládě. | Zdroj: ČTK

Předseda ODS a premiér Petr Nečas po schůzce takzvané koaliční devítky řekl, že tento krok pomůže rozvoji měst a obcí, jejichž majetky jsou kvůli církevním restitucím blokovány.

Nečas nicméně současně potvrdil, že strany zatím nedořešily to, jak přesně by vyrovnání mělo vypadat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Po jednání koaličních stran o vypořádání s církvemi oslovil Radiožurnál místopředsedu TOP 09 Miroslava Kalouska

“Nebyla nalezena konkrétní podoba, ale to já nepovažuji za žádné neštěstí, protože mimo jiné podoba nezávisí pouze na vládě, případně na dohodě těchto tří stran, ale také na dohodě s církvemi a náboženskými společnostmi. O tom se musíme dohodnout s partnery na druhé straně stolu,“ uvedl Nečas.

Podle předsedy Věcí veřejných Radka Johna je na nalezení konkrétní podoby čas. Pokud by se to mělo specifikovat už teď, jednání o koaliční vládě by se tak zbytečně protáhla, podotkl John:

“Návrhy se různí. Návrh Věcí veřejných je velmi odlišný, čili toto není věc, kterou je třeba vyřešit v koaliční smlouvě, máme na to roky. Kdybychom to začali řešit teď, tak se strašně protáhnou všechna jednání.“

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek doufá, že se dohodu o vyrovnání podaří uzavřít do konce volebního období.

“Jsem přesvědčen, že bude dobrá vůle na obou stranách. Všechny tři koaliční strany k tomu vyjadřují společnou vůli, takže je poměrně velká šance, pokud se dohodneme, příslušnou dohodu uzákonit ještě v tomto volebním období,“ řekl Kalousek.

Nastupující vláda podle Bessera nabídne méně než Topolánkova

Na jednání stranických expertů Věci veřejné navrhly, aby se sakrální stavby vrátily církvi a spravovaly by se i nadále jako památky. Lesy a další majetek by se převedl do fondu, ze kterého by se financovaly církve. S tím prý ale ODS ani TOP 09 nesouhlasily.

ODS navrhuje, aby se vláda snažila vyrovnat s církvemi do konce volebního období podle materiálu připraveného vládou Mirka Topolánka. Proti dohodě se ale tehdy postavila levice a bývalý poslanec ODS Vlastimil Tlustý.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s budoucím ministrem kultury Jiřím Besserem (TOP 09) ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Dohoda z roku 2007 počítala s tím, že se církvím navrátí asi třetina majetku zabaveného komunisty, zbytek měla nahradit částka 83 miliard korun vyplácená po dobu 60 let - i s úroky mělo jít o 270 miliard korun.

Možný budoucí ministr kultury Jiří Besser ze strany TOP 09 ale ve Dvaceti minutách Radiožurnálu řekl, že nastupující koaliční vláda nabídne církvím v rámci majetkového vyrovnání méně, než navrhoval Topolánkův kabinet.

Besser zdůraznil, že nový návrh majetkového vyrovnání s církvemi připraví tak, aby byl přijatelný pro všech 118 poslanců vládní koalice. “Měl by to být velice kvalitní materiál, který bude tyto věci řešit komplexně, bude je řešit tak, aby byly veškeré záležitosti vyřešeny co nejrychleji,“ uvedl Besser.

Nevyřešené církevní restituce komplikují rozvoj měst a obcí

Nedořešené majetkové vztahy s církvemi komplikují život řadě obcí, třeba Kroměříži nebo Frýdku-Místku. Problémy působí také Lesům České republiky, které mají zablokovanou část majetku. Konkrétně jde o asi 14 procent obhospodařovaných lesů a 700 stavebních objektů.

Přehrát

00:00 / 00:00

O důsledcích nevypořádaných církevních restitucích hovořili v Ozvěnách dne děkan národohospodářské fakulty VŠE Jiří Schwarz a zástupce Lesů ČR Jaroslav Zezula

Jak ve vysílání Radiožurnálu řekl vedoucí odboru majetku a investic Lesů ČR Jaroslav Zezula, podnik obhospodařuje majetek blokovaný církevními restitucemi stejně jako ostatní, nemůže ho ale prodávat, směňovat či převádět na obce.

“Zvláště u budov vkládáme do blokovaného majetku velké finanční prostředky, přitom část těchto objektů k zajištění naší činnosti vůbec nepotřebujeme. Za dobu, kdy je majetek takto blokován, vynaložil náš podnik na opravu a údržbu už více než 200 milionů korun,“ uvedl Zezula.

Děkan národohospodářské fakulty VŠE v Praze Jiří Schwarz připomněl, že nedořešené vypořádání státu s církvemi s sebou nese i ekonomická rizika.

„Platby státu, které vycházely z platných dohod, kdy stát financuje působení církví, jsou velmi těžko odhadnutelné do budoucna. Pokud je můžeme odhadovat, tak tyto platby budou silně narůstat. Proto je nutná určitá ochrana výdajů státního rozpočtu, znamená převést část financování na církve samotné. A to nelze učinit bez toho, aby se jim vrátil majetek,“ upozornil Schwarz.

Ústavní soud tento týden blokovaný majetek neuvolnil, soudci ale politikům vzkázali, že dlouhodobá nečinnost zákonodárců při řešení vztahu státu a církví je protiústavní.

Veronika Malá, Martin Hromádka, Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme