Armádu a politiky čeká rozhodování o osudu nadzvukového letectva
Potřebuje Česko stíhačky, nebo ne? Vznikající vláda nemá jasnou odpověď a nechystá se ji vtělit ani do vznikajícího koaličního prohlášení. Na rozhodování přitom mnoho času není.
Pronájem švédských gripenů totiž končí v roce 2015. Pak bude nutné rozhodnout, jestli bude lepší ho prodloužit, letadla odkoupit, nebo se bez nich úplně obejít.
Například poslanec ODS Jan Vidím říká, že pro Českou republiku je nadzvukové letectvo zbytečné a můžeme ho oželet. Premiér Petr Nečas rovněž připustil, že bychom mohli uvažovat o nějaké užší spolupráci v rámci NATO nebo střední Evropy.
Hynek Fajmon a Antonín Seďa diskutovali o potřebnosti stíhaček v Ozvěnách dne Radiožurnálu
Podle europoslance za ODS Hynka Fajmona by ale nebylo správné, kdyby česká armáda stíhačky ve výzbroji neměla.
„My jsme patřili už od 50. let mezi státy, které tyto stroje provozovaly, a nevidím žádný důvod, abychom z této kategorie států vypadli.“
„Navíc politická a vojenská situace zdaleka není tak dobrá, jak si i třeba veřejnost myslí, abychom mohli tento krok udělat a definitivně se té možnosti bránit se těmito prostředky vzdali,“ řekl Fajmon v Ozvěnách dne Radiožurnálu.
Také poslanec ČSSD Antonín Seďa je přesvědčen o tom, že Česká republika by stíhačky mít měla: „Pro mě osobně nadzvukové letectvo, potažmo letectvo jako takové, je jakýsi atribut nezávislosti dané země.“
„Dovedu si představit určité úspory i v rámci ministerstva obrany, potažmo Armády ČR, ale rozhodně bych nerušil nadzvukové letectvo, protože do toho bylo za prvé hodně investováno a za druhé, jak jsem říkal, je to základ protivzdušné obrany České republiky,“ zdůraznil Seďa.
'Šetřit na armádě chtějí všichni'
Europoslanec Fajmon je také přesvědčen o tom, že není vhodné, aby se Česká republika při obraně vzdušného prostoru v budoucnu spoléhala na spolupráci s partnery ze Severoatlantické aliance.
„Myslím si, že ani není žádný jiný alianční partner, který by měl tyto kapacity nazbyt a který by nás chtěl vzít pod svá křídla. Prostě v rámci aliance v Evropě je naopak nedostatek kapacit, a nejenom my chceme šetřit. Šetřit chtějí úplně všichni a samozřejmě každého hned napadne, že první, kde se má šetřit, je armáda.“
„Já myslím, že je potřeba se postavit proti celému tomuto trendu, že se má šetřit na obraně. My už dneska jsme na výdajích ve výši 1,2 nebo 1,3 procenta a NATO říká, že mají být dvě procenta. Čili my už teď šetříme a dál šetřit si myslím, že je absolutně nepřijatelné,“ zdůraznil Fajmon.
