Zpráva o propuštění kubánských vězňů vyvolává naději
Komunistická vláda na Kubě slíbila propustit na svobodu 52 politických vězňů. Jde asi o třetinu všech zadržovaných disidentů, které evidují skupiny na ochranu lidských práv. Zpráva vyvolává naději, že by mohlo jít o předzvěst větších změn.
Na tom, že část politických vězňů vyjde na svobodu, se domluvili kubánský prezident Raul Castro a havanský kardinál Jaime Ortega.
Kuba slíbila, že propustí 52 politických vězňů. K tématu hovořila v Ozvěnách dne Pavla Holcová ze společnosti Člověk v tísni
Do jednání se zapojil i španělský ministr zahraničí Miguel Ángel Moratinos, který prohlásil, že tímto krokem začíná na Kubě "nová éra". Kubě také slíbil normalizaci vztahů s Evropskou unií, pokud vězně propustí.
Že jde o pozitivní signál, potvrzuje i Pavla Holcová, vedoucí kubánských projektů společnosti Člověk v tísni.
“Nová éra rozhodně začíná, protože na Kubě nebylo období, kdyby tam nebyli političtí vězni. Sice jich tam ještě ví než stovka zbude, nicméně je to velmi pozitivní krok,“ uvedla Holcová ve vysílání Radiožurnálu.
Podle dohody budou někteří vězni propuštěni hned, další za několik měsíců. Všichni, kterých se to týká, byli ve skupině 75 disidentů, které kubánské úřady zadržely při velkém zátahu v roce 2003. Po propuštění budou údajně moci opustit komunistickou zemi.
Kubánský režim k tomu podle Honcové vede naprostá ekonomická krize. „V současné době je horší než po pádu sovětského bloku, od kterého byla Kuba sponzorovaná. Myslím si, že okamžitě poté, co bude oněch 52 vězňů propuštěných, by proběhlo navazování ekonomických vztahů nejen s Evropskou unií, ale i první jednání se Spojenými státy,“ podotkla.
Spojené státy jsou v první reakci opatrné. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že zatím nemůže propuštění disidentů potvrdit. Podobně obezřetně se vyjádřily také nevládní organizace, například Human Rights Watch. Washington zatím podmiňuje jakékoli vstřícné kroky vůči kubánskému režimu právě osvobozením politických vězňů.
Rostoucí význam katolické církve na Kubě
Podle Freddyho Valverde, vedoucího španělské redakce ČRo7 je více důvodů, proč Havana přislíbila propuštění 52 politických vězňů. „Samozřejmě je tady určitý tlak ze strany mezinárodního společenství. Jedním z důvodů je smrt jednoho z vězněných disidentů, který zemřel po 80 denní protestní hladovce. K tomu začal držet hladovku další disident, Guillermo Farinas. A také nesmíme zapomenout, že do celého světa se dostalo napadení Dam v bílém,“ uvedl na Rádiu Česko.
Důležité podle něj také je, že Kuba zatím celou dobu popírala, že vůbec nějaké politické vězně má, tvrdila naopak, že to jsou žoldáci ve službách Spojených států. Nyní španělský ministr zahraničí oficiálně hovoří o politických vězních.
Kuba hodlá propustit na svobodu 52 politických vězňů. Mluvíme s vedoucím španělské redakce ČRo 7 - Radia Praha Freddym Valverdem.
Náhlá ochota Havany propustit politické vězně vypovídá podle Valverde do určité míry také o rostoucím významu katolické církve na Kubě. „Nesmíme zapomenout, že když papež v roce 1998 Jan Pavel II. navštívil Kubu, bylo propuštěno přes sto politických vězňů,“ uvedl.
Podle Fredyho Valverde jsou političtí vězni pro kubánský režim jakýmsi zbožím. „Oni vždycky propustili někoho za něco. Takže tady asi ze strany Španělska Kuba něco dostane. Spekuluje se, že Španělsko bude usilovat o možnost pomáhat v oblasti cestovního ruchu na Kubě,“ dodal. Španělský ministr zahraničí Moratinos uvedl, že jeho země je ochotná přijmout všech 52 propuštěných disidentů.
