„Je možno považovat trest za adekvátní rozsahu trestné činnosti a výši způsobené škody, která je astronomická,“ uvedl s tátní zástupce Jaromír Jindřich.

Jen čtení skutků, kterých se oba měli dopustit zabralo tři hodiny. V rozsudku se totiž vyjmenovávali jednotlivé transakce ve stodeseti žalobních bodech. Samotná obžaloba měla přes čtyři sta stran a senát se musel seznámit s listinnými důkazy, které by zabraly 39 beden. Šlo tedy o velmi rozsáhlou kauzu, při které předseda senátu Dušan Paška sáhl k některým ústupkům od pravidel soudního jednání.

„Rozsudek by se měl vyhlásit ve stoje. Ale vzhledem k počasí a nedýchatelnému vzduchu povoluji vyhlášení rozsudku v sedě,“ řekl Paška.

Kožený a Vostrý byli souzeni jako uprchlí a předseda Harvardských fondů Karel Staněk je velmi skeptický v otázce vymahatelnosti tohoto rozsudku, pokud postupem času nabere právní moci.

„Pro akcionáře je rozsudek poměrně příznivý, ale je to třeba hodnotit dost střízlivě. Protistrana se odvolala a soud bude pokračovat,“ řekl Staněk.

Staněk navíc nevěří, že by Kožený nebo Ostrý jakoukoliv část škody skutečně zaplatili. Pokud se budou chtít akcionáři domoct svého majetku, nezbude jim podle jeho slov nic jiného než žaloba na stát.

Kožený udělal škodu za 16 miliard

Viktor Kožený sliboval v devadesátých letech na začátku privatizace za tisíc korun, které stála kuponová knížka, do roka desetinásobek. Slib splnil. Skoro 300.000 akcionářů si v roce 1993 skutečně vyzvedlo výnos z investice do Harvardských fondů.

O čtyři roky později se ale sen o raketovém zhodnocení úspor rozplynul. Harvardský průmyslový holding skončil v likvidaci.

Kožený společně s bývalým šéfem představenstva holdingu Borisem Vostrým vyvedli aktiva fondů do kyperských společností. Škoda je podle státního zástupce 16 miliard korun.

Kožený uprchl na Bahamy, Vostrý do Belize. Dva roky se jim česká policie pokoušela doručit obvinění. Neúspěšně. Stíhání jsou proto jako uprchlí.

O vydání Koženého usilují i Američané

Česká kuponová privatizace ale není jediným škraloupem v rejstříku trestů Viktora Koženého. O něco podobného se pokusil i v privatizaci ropného průmyslu v Ázerbajdžánu. Hlavně od amerických investorů si vypůjčil téměř půlmiliardy dolarů a jejich část investoval do státní ropné společnosti.

Ázerbajdžán z obchodu ale ustoupil a investice ztratily hodnotu. Podvedení akcionáři dosáhli u americké justice zablokování majetku Viktora Koženého na různých místech ve světě a vydání mezinárodního zatykače. Později byl obžalován z úplatkářství velkého rozsahu.

Bahamský soud ale Koženého do USA nevydal. Šance, že i po dnešním případném odsuzujícím rozsudku bude finančník vydán do Česka, nejsou velké.