Africký večírek skončil
V Africe skončil dlouhý večírek, největší, jaký dosud černý kontinent zažil. Fanoušci balí kufry, hotely a bary se rychle vyprazdňují, výjimečná turistická sezóna skončila a do Jihoafrické republiky se vrací klidné zimní období. Ovšem šampionát mnohé změnil a pro řadu Jihoafričanů byl více politickou a společenskou, než ryze sportovní událostí.
Obstarožní taxík s potrhanými potahy na sedadlech drkotá nočním městem, pláže jsou beznadějně prázdné a restaurace mrkají ospalým světlem. I dredatý taxikář Moses už jede jen na půl plynu. „Jezdím po Kapském městě už dlouho, ale tohle byla nejlepší sezóna mého života. Když se hrál zápas Holandsko - Uruguay, tak jsem nespal 24 hodin."
Tak jak mizí turisté, mizí i policisté. Dohromady vláda nasadila na šampionát 160 tisíc mužů a žen a černý obchodník Selwn z Port Elizabeth se obává, že se vrátí kriminalita. „Já nevím, snad to bude lepší. Ale nejvíc by se mi líbilo, kdyby zůstalo všude tolik policistů jako na šampionátu. To bych se cítil bezpečně."
Jiného názoru je malíř Robin z Kapského města. Poprvé zažil to, kvůli čemu se Jihoafričanům říká Duhový národ. Afrika se spojila. „Dívali jsme se na fotbal všichni dohromady a fandili Africe. To předtím nikdy nebylo. Dokonce na ty vuvuzely troubí víc běloši a cizinci, než černoši."
Jihoafričané se dmou pýchou, že dokázali uspořádat šampionát navzdory všem škarohlídům, kteří prorokovali jen samé průšvihy. Přitom všechno vyšlo na sto procent, říká obchodník s realitami v Damieon. „Co bude teď ? Trochu vystřízlivíme, přestaneme chodit celé týdny po hospodách a vrátíme se do práce. Normální život."
Jihoafričané považují fotbalový šampionát za přelomovou událost v dějinách země. Afrika zazářila a lidé žijí s nadějí, že to takhle krásné může být i dál. A to přesto, že dlouhý africký večírek definitivně skončil.
