Cestování po zemích: Bulharsko
Bulharsko patřilo dřív mezi ty státy, kam Češi mohli jezdit k moři. Mohli byste je spočítat dokonce na prstech jedné ruky. Po revoluci se to samozřejmě změnilo. Například Jadran patří stále mezi oblíbená letoviska, ale na balkánský poloostrov jezdí výrazně méně turistů, přestože je levnější. Přece jen vyrazit autem do Bulharska vyžaduje určitou dávku odvahy.
Naštěstí je to prý lepší než před pár lety, kdy se cizinci museli bát, že je cestou zastaví falešní policisté. Bulharská vláda totiž udělala poměrně razantní opatření, několik skupin chytila a sjednotila vybavení dopravních policistů.
„Policisté v naprosté většině případů jezdí v bílých vozech značky Opel Astra s modrými nápisy a majáky. Mají jednotnou uniformu, jmenovku s fotografií a žluté reflexní vesty. Zejména ve venkovských oblastech se však můžeme setkat s policisty, kteří mají jiný automobil. Případy falešných policistů se v současné době v Bulharsku už tolik nevyskytují, ale obezřetnost je stále ještě namístě,“ upozorňuje Daniel Horák z našeho velvyslanectví v Sofii.
Parkování nebo přespávání v autě na jiných než placených a hlídaných parkovištích by mohlo být nebezpečné. Finty gangů, které okrádají turisty, jsou docela jednoduché. „Oblíbeným místním trikem, jehož obětí se bohužel stále stávají zahraniční turisté, je propíchnutí pneumatiky na parkovišti nebo křižovatce. Dotyčný vám následně nabídne pomoc s výměnou pneumatiky, jenže přitom většinou dojde ke krádeži peněz a dalších věcí z vozu.“
Počítejte s určitou agresivitou bulharských řidičů, která je prý ještě větší než na našich silnicích. Silniční předpisy jsou zhruba stejné jako u nás - jen na dálnici se může jet maximálně 120 a svítit se nemusí celý den. Řidiči mají v Bulharsku povoleno půl promile alkoholu v krvi, a i když pokuty jsou nižší než u nás, raději bychom měli pravidla dodržovat.
„Za poměrně běžné přestupky dochází na místě k odebrání řidičského průkazu na jeden až dvanáct měsíců a tím pádem se může následná cesta značně zkomplikovat. Před dalším pokračováním v cestě je nutné pokuty zaplatit bezhotovostně prostřednictvím bankovního převodu, což může být například o víkendu značným problémem.“
Bulharskou zvláštností je platba za použití silnic - všech silnic. S dálničními poplatky se tu proto nesetkáte. Týdenní viněta stojí 5 eur, měsíční 13 eur a je nutné ji koupit hned na hranicích. Ovšem kvalita bulharských silnic je bohužel hodně špatná.
„Týká se to zejména vedlejších silnic, kde je kvalita často natolik špatná, že může dojít i k poškození vozu. Problémem také je, že všechny hlavní tahy nejsou pokryty dálnicemi, a proto je cestování v době letních kolon často zdlouhavé a nebezpečné,“ varuje Daniel Horák.
Pohonné hmoty jsou o něco levnější než u nás, ale jejich kvalita je různá. Doporučuje se proto tankovat u značkových pump. A ještě jedna důležitá věc, pokud pojedete do Bulharska cizím autem, musíte mít notářsky ověřenou plnou moc od majitele, že vám auto půjčil.
Podívejte se, kam se můžete vydat s Motožurnálem po Evropě, na větší mapě
