Změny v zákoníku práce můžou ovlivnit nezaměstnanost
V Česku dále ubývá nezaměstnaných. V červnu bylo bez práce jen 8,5 procenta lidí, kteří by mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání. To je mnohem lepší výsledek, než jaký ještě před pár měsíci ekonomové očekávali. Otázkou je, jak dlouho se nezaměstnanost na současných nižších úrovních udrží. Zatím totiž klesá spíš kvůli sezónním pracím než díky hospodářskému oživení.
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek představil plánované škrty v sociálních dávkách ještě před svým úterním jmenováním. Počítá s udržením nižší nemocenské, se zrušením sociálního příplatku, omezením porodného nebo snížením příspěvku na péči pro postižené. Pro sociálně slabé rodiny to bude znamenat pokles reálných příjmů.
Snížení dávek nezaměstnané motivovat k práci nebude
Odborníci ale přesto nepočítají s tím, že by snížení dávek mohlo nezaměstnané výrazně motivovat k práci. Podle Svazu průmyslu a dopravy bude celkový vliv 11miliardových škrtů na trh práce minimální.
Stejného názoru je i ekonom ČSOB Petr Dufek, podle kterého škrty v dávkách směřují především k úsporám v rozpočtu. Na trhu práce se ale viditelně příliš neprojeví.
„Určitě část lidí to motivovat může, ale nemyslím si, že by se jednalo o nějaké významné procento lidí. V každém případě si myslím, že je docela dobré odstranit nesoulad mezi sociálními dávkami a mzdami. Přece jenom pokud člověk zvažuje, jestli vzít práci, která je placená třeba o tisíc korun víc, než dostává sociální dávky, tak je něco špatně. V každém případě sociální dávky nejsou a nemůžou být alternativou k práci. Buďto člověk je schopen pracovat a pracovat i musí, když je práce, anebo může brát sociální dávky. Ale nemůže si mezi těmito dvěma variantami volit,“ řekl Rádiu Česko Dufek.
Nesoulad mezi výší dávek a nízkými platy u neodborných prací se řeší dlouho, ale neúspěšně. Cestou ze současné nerovnováhy by mohlo být například ještě další snížení sociálních dávek, pro které už ale Petr Dufek nevidí další prostor.
Úřady práce by měly nezaměstnané více kontrolovat
Řešení vidí spíš v lepší kontrole nezaměstnaných ze strany úřadů práce:
„Myslím si, že represe, která v tuto chvíli existuje, a kontrolní činnost, není dostatečně silná. Umožňuje lidem si vybírat, takže přísnější posuzování při dávkách v nezaměstnanosti, stejně tak jako při sociální podpoře vyplácené ze strany státu nebo měst a obcí. To znamená, pokud člověk odmítne práci, tak nekompromisně mu ty dávky vzít,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Nižší nemocenská trh práce ovlivní
Některé z připravovaných škrtů v sociálních dávkách by ale podle ekonomů mohl trh práce ovlivnit. Největší pozitivní vliv bude mít na nezaměstnanost podle Dufka plánované udržení nemocenské na nižší úrovni:
„Jednoznačně bude mít pozitivní vliv na trh práce a demotivovat zaměstnance i zaměstnavatele k tomu využívat nemocenskou jako alternativu v situaci, kdy firmy nemají pro svoje zaměstnance práci.“
Svaz průmyslu a dopravy proti dalším povinnostem firem
S tím, že trh práce změny v nemocenské ovlivní, souhlasí i Svaz průmyslu a dopravy (SPD). Jeho řediteli Zdenku Liškovi se ale nelíbí, že koaliční návrh počítá s tím, že firmy od státu při vyplácení nemocenské převezmou víc povinnosti.
Místo dvou pracovních týdnů by totiž měly nově platit tři a stát jim nebude jako dřív doplácet polovinu těchto peněz. Svaz se proto podle Zdeňka Lišky bude snažit toto opatření změnit, protože se bojí, že pro řadu zaměstnavatelů by nová změna mohla být zničující:
„To zvedne náklady zaměstnavatele a je otázka, na kolik se uvažuje snížení pojistného. Buď to pojistné bude muset být placené zaměstnavatelem výrazně směrem dolů anebo toto opatření ponesou zase opět jenom zaměstnavatelé. Když si představím, co to způsobí v malých a středních firmách, kde ta nemocnost byla v minulosti velká, v současné době se výrazně snížila, čili toto opatření půjde i trošku proti zaměstnancům a nevím, jak na to budou reagovat odbory. Ale v tento mement je to, pokud nedojde k výraznému snížení plateb zaměstnavatelů na nemocenské, opatření, kterému se budeme bránit.“
Podstatnější jsou změny v zákoníku práce
Zdeněk Liška zároveň připomíná, že mnohem větší vliv než škrty v sociálních dávkách bude mít na trh práce plánovaná reforma zákoníku práce, která počítá jednak s možností nabízet zaměstnancům po neomezenou dobu smlouvy na dobu určitou, se snížením odstupného pro krátkodobé zaměstnance a s rozšířením možnosti pracovat bez placení zdravotního a sociálního pojištění až 300 hodin ročně.
Tato reforma by nezaměstnanost mohla znatelně snížit, protože by trh práce výrazně zpružnila, dodává ekonom Petr Dufek:
„To právě může odstraňovat i takzvanou práci načerno. Přece jenom, pokud zaměstnavatel bude mít více možností zaměstnávat opakovaně zaměstnance na prodlužovat smlouvy o provedení práce, tak je to pro něj výhodnější a daleko méně ochotně bude podstupovat případná rizika při kontrolách práce načerno.“
Svaz chce o změnách zákoníku ještě jednat
Svaz průmyslu a dopravy chce o plánovaných změnách v zákoníku práce s novou vládou a odbory ještě vyjednávat, protože připravil některé další návrhy, jak trh práce rozhýbat, doplňuje ředitel Svazu Zdeněk Liška:
„Je tady celá řada otázek, které je potřeba řešit. My tyto materiály rozešleme jednotlivým ministrům, jakmile budou jmenováni. Už je dostali k dispozici předsedové koaličních stran, takže myslím si, že je potřeba a chceme jednat o těchto opatřeních s jednotlivými ministry.“
Dufek pro zjednodušení propuštění flákačů
Petr Dufek ale považuje připravené změny v zákoníku práce za dostatečné. Doplnil by pouze zpřísnění podmínek pro zaměstnance, kteří nedodržují pracovní kázeň:
„Ty tři v uvozovkách důtky jsou až docela, bych řekl, zdlouhavým procesem, a tak zaměstnavatel má někdy docela problém, zbavit se zaměstnance, který neplní své pracovní povinnosti, je takzvaný flákač. V situaci, kdy se zaměstnavatel blíží bankrotu, tak propouštění je daleko jednodušší. Takže možná tady existuje určitá rezerva v případě těch takzvaných flákačů.“
