Slováci dál blokují záchranný balík pro eurozónu
Slovensko stále drží nohu na brzdě záchranného fondu eurozóny. Nová premiérka Iveta Radičová ale po dnešní návštěvě Bruselu ustupuje a zdá se, že jejímu kabinetu nezbývá nic jiného, než slib předešlé vlády dodržet.
Naši sousedé tedy budou muset do fondu určeného zemím, které se dostanou do potíží, tak jako Řecko, nakonec přispět. A to, jak Radičová připustila, víc než čtyřmi miliardami eur.
Iveta Radičová považuje podle bruselského zpravodaje Českého rozhlasu Pavla Nováka schůzku za úspěšnou. „Neměla pocit, že by byl někdo zaháněn do kouta, to řekla po setkání s předsedou EK Josém Barrosem.“
Radičová několikrát zopakovala, že je teprve druhý den ve funkci a už jela do Bruselu, a že nemůže před prvním zasedáním vlády odpovědět, zda Slováci podepíší nebo nepodepíší evropský záchranný mechanismus, který už je slíbený Ficovou vládou.
Na to, že byla poprvé v unijních institucích, působila Iveta Radičová sebejistě, pouze se jí někdy pletly unijní termíny. Její zkušenější kolega, ministr financí Ivan Miloš, označil její jednání za tvrdé a neústupné.
Před cestou Radičové do Bruselu se předpokládalo, že bude muset čelit tlaku na co nejrychlejší podepsání dohody o vytvoření evropského záchranného mechanismu - jak Slováci říkají Eurovalu. Potvrdilo se, že ji Komise, rada členských států, nebo eurozóna urgovala, aby její vláda dohodu podepsala ?
„Předseda euroskupiny Jean Claude Juncker řekl, že přepokládá, že vláda Radičové uzná závazky předchozího kabinetu, že už není čas a prostor na vyjednávání, kolik má do společného balíku dát,“ popisuje situaci zpravodaj Českého rozhlasu při unijních institucích Pavel Novák.
Ve stejném duchu se vyjádřil i předseda komise Barroso. Po jednání s Radičovou ve svém projevu řekl, že by Slovensko mělo dát zelenou k vytváření záchranného mechanismu, protože i ono jednou může potřebovat pomoc. V této souvislosti zmínil například nedávné povodně na Slovensku.
Evropská komise vyvíjí na Slovensko skutečný natlak. Říká ekonom
Analytik České spořitelny a odborník na Evropskou unii Petr Zahradník se domnívá, že nátlak na Slovensko existoval. „V situaci, kdy se 15 zemí solidárně dohodne na ekonomicky důležitém rozhodnutí, jedna malá nováčkovská země může těžko toto rozhodnutí blokovat.“
Slovenský příspěvek tvoří necelé jedno procento z celkového objemu prostředků záchranného balíku. Podle Zahradníka jde spíš o deklaraci kolektivity eurozóny a Slovensko je zatím jediným potížistou.
„Mám pocit, že ta včerejší domluva byla natolik silná, že se zítra oficiálně dozvíme, že Slovensko možná na základě jakýchsi podmínek, jako například kontrola ratingových společností, na podpis té smlouvy přistoupí,“ domnívá se Zahradník.
Záchranný systém má schopnost mobilizovat až 750 miliard euro, což by stačilo i na záchranu velkých zemí, jako například Španělska nebo Itálie.
Podle Petra Zahradníka je opravdovým selháním podcenění fiskální disciplíny, které by nemělo končit pouze záchranným fondem. „Nějaký centrální unijní rozpočtový dohled by byl žádoucí,“ myslí si ekonom.
