Japonsko: krize jako v Řecku nehrozí
Japonská centrální banka oznámila rychlejší ekonomický růst, než se dosud čekalo. Druhou největší ekonomiku světa však může vzhledem k její orientaci na export ovlivnit zpomalení ve světě.
Zvýšení predikce růstu o 0,8 na 2,6 procenta platí jen pro letošní rok, ekonomové jsou opatrní. Například podle britské HSBC může růst ke konci roku opět zpomalit. V příštím roce by pak mohlo růst namísto dosud předpovídaných 2 procent tempem na úrovni 1,9 procenta.
Vládnoucí demokraté přišli o většinu v horní komoře japonského parlamentu. Očekává se jejich reakce v podobě agresivnější hospodářské politiky. Analytik České spořitelny Luboš Mokráš upozorňuje na výzvy ke změně zákona o centrální bance, který by vládě umožnil více zasahovat do fungování banky. Například aby měla větší slovo při výběru guvernéra centrální banky nebo aby ho mohla odvolat.
Japonská ekonomika čelí deflaci a potřebuje dávky likvidity. Mokráš očekává, že kabinet premiéra Kana se bude snažit o snižování rostoucího zadlužení země. „Centrální banka může provádět kvantitativní uvolňování, což znamená, že může dodávat do finančního systému další likviditu. Mimo jiné jí to doporučil i Mezinárodní měnový fond. Takže možnosti k nějakému stimulování ekonomiky tady jsou,“ vysvětluje.
Zároveň připouští, že deflace je v Japonsku chronická. „Centrální banka očekává, že letos se dosáhne -0,4 procenta a až příští rok by se mohla dostat velmi lehce nad nulu,“ předpovídá Mokráš. Japonský bankovní systém se ale podle něho natolik zlepšil, že by už neměly nastat tak velké problémy, které mělo Japonsko v 90. letech.
Rozhoduje závislost na světě
Někteří ekonomové varují, že pokud se Japonsko rychle nevyrovná s vysokým zadlužením, trhy ho ztrestají. Vyhrožují dokonce, že se dluhová krize přesune z Řecka do Japonska. Podle Mokráše je tato možnost velmi nepravděpodobná: „Velkou většinu japonského státního dluhu vlastní japonské finanční instituce. V podstatě to vlastní sami Japonci a ti nemají žádný zájem na tom, aby destabilizovali svůj finanční systém.“
Mokráš zároveň tvrdí, že japonské problémy neohrožují globální ekonomiku, a to vzhledem k silnému exportnímu zaměření Japonska. „Ono je více závislé na vývoji světové ekonomiky, než je světová ekonomika závislá na vývoji japonské ekonomiky. Pro světovou ekonomiku jsou důležitější USA nebo Čína. Japonsko spíše těží z toho, jak se daří nebo nedaří těmto státům,“ dodává.
