Davida Camerona čekají první jednání s Obamou
Britský ministerský předseda David Cameron dnes vyráží na cestu do USA na své první jednání s americkým prezidentem Barackem Obamou. A jednání to nebude lehké, protože se odehrává na pozadí kontroverze kolem úniku ropy ze zařízení britské firmy British Petroleum v Mexickém zálivu.
BP se minulý týden povedlo zastavit únik ropy do Mexického zálivu. Přesto ale havárie ropné plošiny zůstává možná nejhorší ekologickou krizí v dějinách Spojených států.
„Američanům půjde asi především o to, aby britská vláda nekladla společnosti BP nějaké dodatečné administrativní překážky v tom, aby firma mohla použít své velké zisky k úhradě ekonomických a ekologických škod v USA,“ předpokládá spolupracovní Českého rozhlasu v Londýně Ivan Kytka.
BP má sice sídlo v Británii, ale podle údajů z minulého měsíce vlastní 43 procent akcií Britové a 39 procent Američané.
„To nejhorší, co by se z pohledu amerických kompenzací mohlo stát, by byl prodej BP novému vlastníkovi, který by se necítil vázán k závazkům tohoto současného vedení. Něco podobného je téměř vyloučené,“ myslí si Kytka.
Ožívá kontroverze kolem libyjského agenta
Kolem společnosti British Petroleum se ale rozhořely nové kontroverze. Američní senátoři chtějí vyšetřovat zda se BP nepodílela také na sporném propuštění bývalého agenta libyjské tajné služby Abdala Basata Alího Midžrahího.
Tohle podezření existovalo už loni v srpnu po propuštění Midžrahího a zesílilo dnes právě při prošetřování všech operací BP v americkém senátu.
List Daily Mail přinesl dvě informace, které jsou pro minulou labouristickou vládu velmi nepříjemné. Jednak to, že expremiér Tony Blair pracuje a slouží jako poradce libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Měl se s ním setkat tajně minulý měsíc.
Pak se objevily také konkrétní informace o tlaku jednoho z lobbistů BP na britskou vládu, aby Midžrahího loni v létě propustila. Prošetření celé události chystá také zahraniční výbor amerického senátu.
Midžrahího případ pobuřuje americkou veřejnost, protože většinu z obětí letu z roku 1988 tvořili Američané. Tehdy, když se celá záležitost vrátila do soudních síní, Američané souhlasili, že libyjský agent bude souzen v Nizozemsku podle skotských zákonů s tím, že bude odsouzen na doživotí právě za předpokladu, že si trest odsedí celý. Když byl pak loni v srpnu propuštěn vyvolalo to napětí mezi USA a Velkou Británií.
BP navíc údajně získala po obnovení britských vztahů s Libyí v této zemi řadu kontraktů. Vyšlo najevo, že jeden z bývalých vysokých činitelů britské zahraniční rozvědky MI6, který pracoval jako lobbista BP, loni touto dobou vedl konverzaci s tehdejším ministrem zahraničí Jackem Strawem o tom, že by Británie a BP mohli výměnou za propuštění libyjského agenta získat přístup k libyjským ropným polím a ke kontraktu, který měl mít hodnotu 15 miliard liber.
Další téma, o kterém budou spolu americký prezident a britský ministerský předseda jednat, je vojenské angažmá v Afghánistánu.
Minulý týden v Afghánistánu vystřídali Američané britský kontingent v té nejnebezpečnější části, kde měli Britové největší počet obětí.
Britská vláda se opakovaně nechala slyšet, že chce z Afghánistánu stáhnout své vojáky do roku 2014. Chce tím dokázat, že není tak servilní vůči Američanům a naslouchá tiché poptávce veřejnosti po stažení vojáků. Vláda tak nedbá ani na výhrady Američanů.
