Musí uklidňovat Američany rozhořčené ekologickou katastrofou, kterou způsobila ropa unikající z podmořského vrtu v Mexickém zálivu. A zároveň vysvětlovat, jakou roli sehrála BP v propuštění libyjského atentátníka zodpovědného za pád letadla společnosti PanAm, při němž zahynuli převážně američtí cestující.

BP už přiznala, že vyvíjela tlak na skotskou vládu, aby atentátníka vydala do země původu. A Cameron těsně před cestou do USA prohlásil, že toto rozhodnutí bylo zcela a naprosto chybné. Vláda však nemá v úmyslu se dohodou o propuštění dál zabývat.

„Americká veřejnost na tuto kauzu už trochu zapomněla, i když nyní ji média opět připomínají. Rozhodnutí vydat Midžrahího do Libye udělala minulá labouristická vláda. Cameron je v tom naprosto nevinný,“ připomněl ředitel Občanské institutu Roman Joch.

BP přiznala, že svého času varovala předchozí labouristickou vládu před možným negativním dopadem na britské obchodní zájmy, pokud atentátníka nevydá. Ovšem popírá, že by byla zapojena do jednání o jeho transferu.

Vzájemné vztahy se trochu ochlazují

„BP je teď v Americe velmi nepopulární. Byla jednou z mnoha firem, které lobovaly za vydání Midžrahího do Libye. Od podzimu 2002, kdy Kaddafí otočil a stal se spojencem Západu v boji proti islamistům, všechny západní země zlepšily své vztahy s Libyí. Mimo jiné také kvůli velice lukrativní těžbě ropy,“ pokračoval Joch.

Za této rozjitřené atmosféry se v médiích spekuluje, že David Cameron by se mohl v USA pokusit lobbovat za BP.

„Jedná se o finanční částky a o to, aby americká vláda nebyla tak tvrdá, že by BP zruinovala. Před pár týdny Cameron telefonoval prezidentu Obamovi právě s touto žádostí,“ uvedl ředitel Občanského institutu.

S nástupem nové britské vlády se zdá, že vzájemný vztahy mezi Británií a USA se trochu ochlazují. Britský ministr zahraničí William Hague hned po květnových volbách prohlásil, že Cameronův kabinet bude mít ke Spojeným státům pevný, ale ne servilní postoj.

„Výrok britského ministra je dvojznačný. Konzervativci byli vždy atlantickou stranou. Je tedy výrazně proamerická a klade důraz na nadstandardní vztahy s USA,“ objasnil Joch.

„Na druhé straně bývalý premiér Tony Blair měl extrémně dobré vztahy s americkým prezidentem a mnozí ho dokonce označovali za Bushova pudlíka. Konzervativci tak chtějí nastavit nějaký střední kurz. Zajímavá je i role americké strany. Obama se po svém nástupu vůči Británii choval velice chladně. Začalo to tím, že vrátil bustu Winstona Churchila s tím, že už jí nepotřebuje. Říká se, že v sobě nese silný antiimperiální náboj,“ dodal ředitel Občanského institutu.

V zahraniční politice se nejspíš nic nezmění

Znalci diplomacie na obou březích Atlantiku významné změny od nástupu nové britské koaliční vlády nečekají. Podobný názor má i bývalý britský velvyslanec v České republice David Broucher:

„Nevypadá to, že v této oblasti mělo dojít k nějaké významné změně. Cameron zdůrazňuje, jak důležitou roli USA a NATO pro zajištění naší bezpečnosti mají. Liberální demokraté se sice snaží klást větší důraz na Evropu, ale podle mě mají konzervativci zahraniční politiku plně ve svých rukách. Většina klíčových postů v těchto oblastech patří právě jim.“