Mr. Nobody: bonbónková jízda pro nepoučené
Sezóna blockbusterů je sice v plném proudu, ale nabídka kin se tváří, jako by se nic moc nedělo. Jeden z prvních titulů, který se snaží napravit kinům reputaci, je očekávaný Mr. Nobody. Koprodukční snímek čtyř zemí (s Belgií v čele) je prvním anglicky mluveným snímkem oceňovaného belgického režiséra Jaco van Dormaela, který své filmové děti pouští do světa se sympatickými rozestupy několika let. Tematicky navazuje Mr. Nobody na Dormaelův debut Toto hrdina, oceněný v roce 1991 v Cannes, produkčně je však o několik levelů výš.
Dormael naplno rozvinul svou zálibu v metafyzice pro začátečníky a „teoriích všeho“ do tříhodinového, obrazově i střihově opulentního vyprávění, inspirovaného teorií strun. Ta říká, že ve vesmíru existuje jeden časový a jedenáct prostorových rozměrů, a v jednom čase se tak náš život může odehrávat několika různými způsoby.
Ústředním hrdinou je Nemo Nobody (Jared Leto), který jako poslední smrtelný člověk na Zemi v roce 2092 vzpomíná na svůj život. Spolu s novinářem, jemuž svůj „podivuhodný příběh“ vypráví, sledují diváci peripetie Nemova života odehrávající se v jednom čase, ale v různých prostorových dimenzích. Paralelně se odehrávají a prolínají tři různé verze Nemova života se třemi různými ženami a třemi různými osudy, které mohl nebo také nemusel prožít. Výchozím bodem vyprávění je Nemovo rozhodování, zda po rozvodu svých rodičů zůstane s matkou, nebo otcem, a jakým způsobem tato volba ovlivní jeho další život. Právě otázka volby a jejích konsekvencí je jedním z ústředních tématů.
Na půdorysu komplikovaného vyprávění Dormael předvádí svou vlastní verzi pop-metafyziky. Kromě teorie strun, teorie velkého třesku, entropie a „butterfly effectu“ si pohrává s úvahami o tom, nakolik naše volby ovlivňují náš život, proč se rozhodujeme tak, jak se rozhodujeme, jakou roli hraje náhoda a co to má vlastně všechno znamenat.
Klišé vydávaným za myšlenkovou bohatost surově podrobuje příběhovou materii: dějové roviny nechává libovolně prolínat, překrucuje realitu, vrací nebo zrychluje čas, zaměňuje postavy. Sebestředně chrlí filmařské nápady, jako by už nechtěl natočit nikdy nic dalšího a neváhá si pomáhat nejrůznějšími formami. Inscenuje scény z dětských hraček, zásadní informace sděluje dokumentární formou, opakuje různé motivy, nechává záběry ustrnout ve fotografiích. Vedle půvabných scén (nenarozené děti čekající v nebi) se obrazová bohatost častěji pohybuje na hranici kýče (a občas ještě kousek za ní), vydatně podpořeného hudbou.
Paradoxně je přes veškerou komplikovanost a filozofii Mr. Nobody předvídatelný už po 20 minutách, což je vzhledem k jeho stopáži smrtící – je přibližně jasné jak a od jistého momentu i k čemu spěje a divákovi nezbyde než čekat na to Velké Moudro na konci. Očekávání s ním spojené dostojí Dormael jen zčásti - po velkých slibech to celé umocní, popře a nekoncepčně vrátí na začátek.
Zdaleka největší slabinou filmu je však nepůvodnost. I průměrně poučený divák (nepoučenému divákovi budiž přáno) si během sledování odškrtne celou řadu většinou lepších filmů na stejné či podobné téma – Srdcová sedma, Podivuhodný příběh Benjamina Buttona, Donnie Darko, Lola běží o život, Osudový dotek, Věčný svit neposkvrněné mysli, Fontána…. Po odečtení toho co lze vidět jinde, zbudou z Mr. Nobodyho dva tři zajímavé nápady, vtip s bicykly ve vesmíru a herecký výkon Jareda Leta. Na téměř tříhodinové kino je to málo, ale když je ta sezóna blockbusterů…
Související odkazy: http://www.mrnobody-lefilm.com/, http://www.csfd.cz, http://imdb.com
Mr. Nobody
Drama / Fantasy / Romantický / Sci-Fi
Kanada / Belgie / Francie / Německo, 2009, 133 min
Režie: Jaco van Dormael
Hrají: Jared Leto, Diane Kruger, Sarah Polley, Rhys Ifans, Juno Temple, Toby Regbo, Laurent Capelluto, Ben Mansfield, Thomas Byrne, Linh dan Pham, Pascal Duguenne, Clare Stone, Allan Corduner, Daniel Mays, Michael Riley, Jaco van Dormael