Pestrost motýlů novoguinejského pralesa
S profesorem Jaroslavem Petrem jsme se vydali za rozmanitostí života v tropickém deštném lese. Jeho zamyšlení bylo odvysíláno v pořadu Vstupte! u příležitosti Mezinárodního roku biodiverzity.
Profesor Novotný dělí svůj pracovní čas mezi dvě lokality. Budějovice střídá s terénní stanicí v pralesích Papuy-Nové Guiney. Jeho objevy publikují nejvěhlasnější světové časopisy, jako je Nature nebo Science. My se dnes zastavíme u jedné z jeho posledních prací, kterou publikoval spolu s americkými a kanadskými kolegy v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences. Ta totiž ukazuje, že život v pralese je ještě pestřejší, než to na první pohled vypadá. Profesor Novotný k tomu pro populárně vědecký server Osel napsal:“Za obrovským počtem druhů tropického hmyzu se skrývá další, pouhým okem neviditelná rozmanitost genetická, a to i mezi různými populacemi téhož druhu.“
Podívejme se tedy na skryté bohatství života tropického deštného lesa. Profesor Novotný a jeho kolegové prověřili dědičnou informaci asi 1400 motýlů, náležejících k více než 80 různým druhům. Tyto motýli pochytali vědci v novoguinejském pralese na ploše srovnatelné s velikostí České republiky. Při analýzách motýlí DNA se přednostně soustředili na strukturu genu pro enzym cytochromoxidázu, který se během evoluce poměrně rychle mění. Můžeme jej považovat za jakýsi pomyslný ukazatel genetických rozdílů mezi příslušníky jednoho a téhož druhu. Výsledky byly zajímavé. Jen čtvrtina zkoumaných motýlích druhů měla tento gen stejný u všech jedinců žijících na sledovaném území. Ke geneticky „jednobarevným“ patří především motýli, kteří se stěhují na větší vzdálenosti a mění i rostliny, na nichž se pasou jejich housenky. Asi 15% druhů nepatří k velkým světoběžníkům a jejich příslušníci se proto od sebe v různých koutech zkoumané oblasti po genetické stránce liší. Asi pětina motýlích druhů vykazuje výraznou genetickou pestrost v závislosti na tom, na jaké rostlině se pasou jejich housenky. Ve zkoumaném pralese vědci odhalili druhy motýlů, jejichž dědičná informace se liší jak v různých částech pralesa, tak i v jedné lokalitě v závislosti na tom, jaké rostliny konzumují jejich housenky.
Sledované dva faktory, místo a živná rostlina, vysvětlovaly jen část celkové genetické pestrosti motýlů. Významnou roli tu zřejmě hrají i další, dosud neznámé vlivy. Takto povstalé genetické rozdíly mohou nakonec vyústit až ve vznik nových motýlích druhů. Profesor Novotný přiblížil výsledky studie takto:“Analogická studie na lidských populacích by například zkoumala, zda se od sebe geneticky liší nejen Češi a Moravané, ale třeba také konzumenti piva a vína.“
