Kurdská PKK údajně chce po čtvrt století složit zbraně
Strana kurdských pracujících PKK je údajně ochotna po čtvrtstoletí ozbrojeného boje za práva kurdské menšiny složit zbraně. BBC to řekl v tajném táboře v horách iráckého Kurdistánu vůdce strany Murat Karayilan.
Strana kurdských pracujících je v Turecku zakázána a Turci, stejně jako Evropská unie a Spojené státy, ji považují za teroristickou organizaci.
„Vyjádření, které získal reportér BBC od jednoho z lídrů PKK přímo v jejich tajném táboře na území Íráku, bylo jen vyjádřením jednotlivce pro konkrétního novináře a z toho musíme vycházet,“ uvedla spolupracovnice českého rozhlasu v Turecku Julie Urbišová.
Julie Urbišová přiblížila aktuální situaci ve sporu PKK s Tureckem na Rádiu Česko
Tato nabídka není vedena na žádné oficiální úrovni a takto k tomuto vyjádření bude přistupovat i Turecko.
„Ono ani žádné takové jednání nemůžeme teď očekávat, alespoň na veřejnosti, protože turecká vláda už delší dobu s PKK nechce komunikovat s tím, že nebude komunikovat s teroristy,“ předpověděla Urbišová.
Podobné plány z úst PKK už padaly v minulosti a nic konkrétního z nich zatím nevzešlo. Lídr PKK Murat Karayilan v rozhovoru s BBC prohlásil, že je PKK ochotna složit zbraně a přestat s ozbrojenými útoky, pokud Turecko přijme její požadavky a bude s nimi souhlasit.
Mezi těmito požadavky je například uzavření oboustranného příměří, konec s útoky na civilní obyvatelstvo a konec zatýkání politických představitelů PKK na východu Turecka.
Útoky na civilní obyvatelstvo je jedna z věcí, ze kterých se navzájem obviňují obě strany, tedy turecká armáda a teroristická skupina PKK. Hned po tomto návrhu ale novináři BBC řekl, že pokud Turecko jejich požadavky nevyslyší, bude muset Kurdská strana pracujících vyhlásit nezávislost.
„Takže už jen z rétoriky i obsahu jeho slov vyplývá, že tento konflikt je stále veden na úrovni výhružek,“ připomněla zpravodajka.
Vláda reagovala jako obvykle
Turecká vláda reagovala stejně, jako reaguje vždy na jakékoliv podobné prohlášení PKK, tedy tak, že se k vyjádření teroristů nebude vyjadřovat.
„Jak už jsem zmínila, turecká vláda pod vedením Erdogana zastává takovou politiku, že nebude oficiálně vyjednávat s teroristy, a tím se tedy tento problém dostává na bod mrazu,“ pokračovala Urbišová.
Podle vlády je možné se s PKK vypořádat pouze v boji. Neznamená to ale, že by Turecko nemluvilo s Kurdy. Kurdskou otázku se snaží řešit s jinými kurdskými politiky, kteří jsou dokonce i v parlamentu a kteří se ve většině případů od akcí PKK distancují. Na druhou stranu je vláda stále kritizována, že Kurdům nepomáhá dostatečně.
Konflikt Turecka a PKK je teď v začarovaném kruhu. Armáda nyní ještě posílila boj proti PKK na irácké hranici jako reakci na zvýšený počet útoků v posledních několika měsících. Na východě Turecka hromadně zatkla mnoho místních kurdských politiků, o kterých mají podezření, že jsou napojení na PKK.
„Teď to vypadá, že Turecko chce proti PKK zamířit intenzivněji, ale kritici už poznamenávají, že tato taktika Turecku nevychází už přes dvacet let, a že by mělo přijít s jiným řešením než jsou jen otevřené boje,“ upozornila zpravodajka.
Turci mají nejspíš jen jednu strategii
Obě strany jakoby se navzájem nechtěly poslouchat a obě se v poslední době vyhýbají jednání možná i ze vzájemných obav.
Protože PKK je velmi dobře ozbrojená organizace, a ačkoliv nabízí ochotně prostřednictvím těchto slov jednání, armáda se může obávat toho, že je to jen jedna z dalších plánovaných akcí, která se může změnit v útok na její jednotky.
A stejně PKK může mít obavy, že až se dostane do blízkosti vlády a policie, mohou být její členové zatčeni.
„Podle pozorovatelů tohoto konfliktu by možná pomohla třetí strana, která by se do jednání vložila a dělala by jakéhosi prostředníka, ale pokud řešení zůstane jen na Turecku a PKK, tak ten konflikt může trvat ještě dlouho,“ dodala Urbišová.
Na druhou stranu kurdský problém a ozbrojený konflikt s PKK je jedním z hlavních témat, které sleduje Evropská unie a je to jeden z velkých problémů v přístupových rozhovorech Turecka, logicky by tedy turecká vláda měla chtít konflikt vyřešit co nejdříve.
Teď ale podle vyjádření vládních politiků a představitelů turecké armády to stále vypadá, že jedinou strategií je zesílení působení turecké armády v oblasti a zničení PKK.
