Barack Obama podepsal zákon o zpřísnění pravidel pro banky
Americký prezident Barack Obama podepisal zákon, který přinese do finančního sektoru v USA největší změnu regulace od velké hospodářské krize ze 30. let minulého století. Obamova administrativa v zákoně především zpřísňuje pravidla pro trh s takzvanými deriváty a zavádí nová pravidla pro záchranu bank v potížích.
Prezident Barack Obama prohlásil, že reforma zabrání tomu, aby Američané museli platit za omyly Wall Streetu. Zákon o reformě Wall Streetu podle něj ochrání spotřebitele a položí základy silnějšího a bezpečnějšího finančního systému, který bude novátorský, tvořivý a soutěživý a mnohem odolnější vůči panice a kolapsům.
Lepší ochrana spotřebitelů
Finanční instituce už nebudou moc riskovat jako dřív a spotřebitelé budou lépe chráněni. Dohlížet na to bude nový nezávislý úřad a regulační rada. Do pěti let budou muset banky zvětšit své kapitálové rezervy a omezit investice například do hedgeových fondů.
Vládě dává zákon do ruky nástroje na rozdělení příliš velkých finančních institucí, protože současná ekonomická krize ukázala, že jejich pád může strhnout sebou celou ekonomiku.
Prvním takovým bodem je ochrana spotřebitelů při používání kreditních karet, poskytování úvěrů, poskytování hypoték a podobně. Za tímto účelem reforma počítá s vytvořením nového úřadu, který by ochránil spotřebitele před nekalými praktikami realitních makléřů či bank při poskytování finančních služeb.
Oblast, jež byla zasažena v průběhu krize nejvíce, je oblast důvěry ve Wall Street, bankovní sektor, potažmo celý finanční systém Spojených států.
Účinnost nových pravidel
Co se účinnosti reformy týká, analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka je poměrně skeptický.
„Není pochyb o tom, že se jedná o jednu z největších změn, kterým bude finanční sektor ve Spojených státech čelit. Zároveň nás historické zkušenosti varují před tím, abychom měli nějaká přehnaná očekávání ohledně dopadu nových zákonů v praxi na finančních trzích,“ řekl Marek Hatlapatka.
Vůbec poprvé by změna měla přinést regulaci na trh s deriváty. Některým typům těchto cenných papírů a jejich nedostatečné regulaci se totiž klade za vinu to, že značně zhoršily průběh i rozsah finanční krize. Marek Hatlapatka jejich podíl na krizi připouští, varuje ovšem před přílišnou regulací.
Problematická bude podle analytika Cyrrusu i selekce bank na ty důležité: „Těžko může někdo od stolu efektivně říci: ano, tudy má vést červená linie, tato banka je již příliš velká a může ohrozit celou ekonomiku. Myslím si, že v tomhle bude poměrně potíž.“
Analytik se zároveň domnívá, že příliš nepomohou ani nová pravidla pro ratingové agentury. Větší přínos vidí v tom, že investoři pochopili, že jim nemohou slepě věřit.
Názory Američanů se různí
Podle washingtonského zpravodaje Českého rozhlasu Víta Pohanky někteří američtí ekonomové nejsou z nové legislativy příliš nadšeni, jiní, a je jich hodně, ji naopak vítají.
Podle průzkumu veřejného mínění v USA patří reforma mezi méně populární kroky Bílého domu. Odráží se to i v tom, že celkově schvaluje počínání Baracka Obamy v oblasti ekonomiky stále méně voličů. S Obamovým výkonem je spokojeno přibližně 47 procent Američanů. Ještě před rokem to bylo o deset procent víc.
Většina Američanů má prostě strach, že se Bílý dům snaží nějakým způsobem kontrolovat zemi příliš razantně, víc, než by se jim to líbilo.
