KDU-ČSL se připravuje na další volby, chce napravit neúspěch
Křesťanští demokraté si chtějí vylepšit reputaci poté, co se v květnových volbách nedostali do poslanecké sněmovny. Nejdřív jejich předsednictvo a pak celostátní výbor budou dnes řešit, jak uspět v senátních a komunálních volbách.
Pověřená předsedkyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová by za úspěch považovala, kdyby strana svůj vliv obhájila.
„Ve městech a obcích máme několik set zastupitelů a naším cílem je tato místa obhájit a získat znovu významné postavení, tohle je náš cíl do komunálních voleb,“ uvedla Šojdrová.
KDU-ČSL v červnových parlamentních volbách nezískala ani pět procent hlasů a poprvé po 91 letech opustila poslanecké lavice. V reakci na to rezignoval její předseda Cyril Svoboda. Šojdrová i přes prohru věří, že členové strany mají snahu znovu u voličů uspět.
Politolog Josef Mlejnek upozorňuje, že KDU-ČSL bude mít v senátních volbách situaci ještě těžší než v parlamentních, protože většinový systém je pro ni méně příznivý. „Mohli by spoléhat na úspěch v jihomoravském regionu, ale obávám se, že už i zde je podpora nízká a budou mít problém dostat své kandidáty do druhého kola,“ varuje.
Nejasný program
Podle Mlejnka lidovci na politické scéně přežívali spíše z tradice. Protože už dvacet let nedokáží definovat přívlastek „křesťanská“ ve svém názvu a vysvětlit jaká programová specifika má obnášet, v posledních volbách jim část voličů odlákala TOP 09.
„S katolickými prvky se setkáváme i u dalších stran – katolíky jsou jak Petr Nečas, tak Karel Schwarzenberg, dokonce i Bohuslav Sobotka. Je zásadní otázkou, co v tomto prostředí mohou lidovci nabídnout,“ uvažuje Mlejnek.
Srovnání s německou CDU Mlejnek nevidí jako adekvátní. CDU zaujala pozici hlavní strany od středu doprava a řadu programových bodů, především ekonomických, měla společnou s naší ODS nebo TOP 09. Neprofiluje se na hodnotových tématech, přestože se v Německu ke křesťanství hlásí mnohem více lidí.
„Pokud se KDU-ČSL nepodařilo jasně se etablovat v některé části politického spektra, bude se sem obtížně vracet,“ shrnuje Mlejnek.
Strana nejen pro katolíky
O záchranu lidové strany se pokouší i europoslanec Jan Březina - sepsal petici s názvem Olomoucké artikuly.
„Já bych chtěl, abychom z té tradičně vnímané strany katolíků se stali širší stranou prosazující křesťansko-demokratické hodnoty. A to je rozdíl. Buď se budeme uzavírat do sebe, do okruhu takzvaně praktizujících katolíků anebo oslovíme širší okruh voličů. V tom spočívá naše přežití,“ uvedl Březina.
„Vidím tu situaci KDU-ČSL jako hodně vážnou, kritickou. Ale v případě, že zmobilizujeme naše zdroje, tak si myslím, že to není poslední stádium před zánikem,“ dodal europoslanec s tím, že v politickém prostoru je místo pro pravicovou, sociálně citlivou stranu.