V postsovětských státech epidemie HIV prudce roste
Odborníci, kteří se ve Vídni sešli na velké mezinárodní konferenci o AIDS, varují, že nebezpečí epidemie viru HIV neklesá. V Evropě je přitom na postupu vůbec nejrychleji v zemích jako je Ukrajina, Moldavsko či Rusko.
Problémy se ale týkají celého postsovětského prostoru včetně střední Asie. Od roku 2001 vzrostl podle UNICEF v tomto prostoru počet lidí nakažených HIV o 66 procent. Jde tedy zhruba o jedena půl milionu nově nakažených lidí.
O nebezpečně se šířící epidemii HIV v postsovětských zemích mluvila na Rádiu Česko zpravodajka ČRo v Moskvě Lenka Kabrhelová.
V samotném Rusku jsou čísla ještě horší. V některých regionech narostl počet infikovaných za poslední čtyři roky o dramatických sedm set procent. Problémy se týkají také Ukrajiny, Moldavska i států EU Estonska a Lotyšska.
Experti varují, že existují velké rozdíly v tom, jak se daří proti epidemii postupovat na západě a na východě Evropy. Na západě čísla stagnují a na východě je epidemie rychle na postupu a hrozí, že se vymkne kontrole.
O stoupajícím počtu lidí nakažených HIV ve východní Evropě se mluví léta, ale stále se nedaří epidemii zarazit. Může za to řada faktorů. Podle expertů je to spojeno s rostoucím počtem drogově závislých lidí, a to zejména lidí, kteří si aplikují drogu injekční stříkačkou.
Chybí větší osvěta a lepší přístup společnosti
Mnohé je také dáno obecným postojem společnosti. Drogově závislí a HIV nakažení jsou v Rusku zcela mimo společnost bez dostatečné informovanosti. Mají také omezený přístup k lékům.
Lenka Kabrhelová přiblížila v Dopoledním Radiožurnálu problematiku HIV v postsovětských zemích
Podle expertů je v Rusku a střední Asii možná změna k lepší jen v případě změny přístupu úřadů k celé problematice. Podle nich by výrazně pomohla větší otevřenost a informovanost.
UNICEF upozorňuje, že HIV pozitivním dětem je často odpírána základní péče, možnost chodit do škol a školek. V Rusku a na Ukrajině až deset procent dětí, které se narodí nakaženým matkám, rodiče opouštějí a zůstávají v kojeneckých ústavech a dětských domovech prakticky bez šance na náhradní rodinnou péči. Matky k tomu přesvědčují jejich rodiny, nebo dokonce lékaři.
