Moldavané žijí na hranici s Unií. Lepší budoucnost ale na dosah nemají

Moldavané žijí v nejchudším státě v Evropě. V republice, která byla kdysi částí Sovětského svazu, není práce. A tak mnoho Moldavanů ji odchází hledat do zahraničí, zpravidla načerno. Existuje také legální způsob: většina Moldavanů má rumunské kořeny a tudíž nárok na rumunské občanství. S rumunským pasem by jim na cestě do Evropy nikdo nebránil. Jenže i tahle cesta za lepší budoucností má překážky.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rumunská část Moldávie je působivá

Rumunská část Moldávie je působivá | Foto: Fotobanka stock.xchng

U železných vrat vyvolává muž v černé uniformě čas od času čísla. Početným davem, který se tísní kolem něj, se prodírají lidé. Mají štěstí, dneska se dostali na řadu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Pavla Poláka o Moldavanech žádajích rumunské občanství

Ve čtvrti Albiošara v Kišiněvě má sídlo rumunský konzulát, na střeše vlaje kromě rumunské vlajky také vlajka Evropské unie. V chudém Moldavsku mají zlaté hvězdy na modrém pozadí obzvlášť velkou přitažlivost.

„Chci odsud pryč. Chci nějakou práci, chci cestovat," říká Trifan Radu. Je mu 28 let. Před konzulátem stojí frontu, aby si zažádal o rumunské občanství. V Moldavsku prý nemá žádnou budoucnost, jakou by si přál a zasloužil. Nic ho tu nedrží.

S sebou chce vzít i svou devatenáctiletou přítelkyni Silvii. Právě dodělala střední školu. „Evropa pro mě znamená svobodu. Tam má člověk hodně možností, může mít dobrou práci a dobré místo k životu," říká Silvie.

Cesta na vysněný Západ začíná ve frontě před konzulátem

Dnes pracuje v zahraničí podle různých odhadů kolem miliónu Moldavanů, drtivá většina z nich načerno. Aby se dostali do Evropy, platí pašerákům tři až pět tisíc euro. Klidně se zadluží, jenom aby se dostali na vysněný Západ.

Kdo se ale chce dostat za lepším životem legálně, stojí tady v davu před rumunským konzulátem. Ale ani tahle cesta není dvakrát jednoduchá.

„Přišel jsem ráno v pět hodin a už tady stálo tři sta lidí. Prý sem první přicházejí už o půl noci, aby se vůbec dostali na řadu," popisuje Alexandru Anghel.

Je neurochirurg, je mu devětačtyřicet let, je slušně oblečený, v podpaždí drží aktovku. O rumunské občanství zažádal už v roce 2005. Dnes přinesl další dokumenty, které musí odevzdat na konzulátu. I on čeká, až zavolají jeho číslo.

„Nikdo tady neví, jestli na něj přijde řada. Nikdo tady nic neví. Je to strašlivá byrokracie," dodává.

O rumunské občanství žádají statisíce Moldavanů

Na rozdíl od rumunských úřadů je prezident Rumunska Traian Basescu mnohem vstřícnější. O Moldavanech mluví jako o svých bratrech a sestrách. Moldavsko totiž kdysi patřilo k Rumunsku. Proto je tady Basescu tak oblíbený. A drtivá většina Moldavanů, kteří už rumunské občanství získali, mu ve volbách dávají svůj hlas.

Získat rumunské občanství trvá v průměru pět let, je to složitý proces. I přesto o něj v současnosti žádá zhruba sedm set až osm set tisíc Moldavanů. Ve čtyřmilionovém Moldavsku je to velké číslo.

„Evropa se nás přece nemusí bát. My Evropu nezaplavíme. Jak bychom asi mohli? Vždyť nás jsou sotva čtyři miliony a čtvrtina už je tak jako tak v zahraničí,“ říká Alexandru Anghel a dodává: „Já chci jenom důstojnější život, nechci tady žít takhle uvězněný. Chci mít možnost cestovat."

Od roku 2007, kdy Rumunsko vstoupilo do Unie, je v Moldavsku o rumunský pas pochopitelně větší zájem. Čekání a tlačenice v davu tady ve čtvrti Albiošara v Kišiněvě končí každý den ve čtyři hodiny odpoledne. Konzulát zavírá a lidé se rozcházejí domů.

Aby tady mohl stát před konzulátem, vzal si pan Anghel několik dní dovolené. Dnes na něj opět nevyšla řada. A jestli přijde zítra? „Ano. A mnohem dřív. Nic jiného mi nezbývá."

Pavel Polák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme