Kongres USA schválil výdaje na válku v Afghánistánu a Iráku
Spojené státy dají na válčení v Afghánistánu a Iráku dodatečných 33 miliard dolarů. Další 4 miliardy půjdou na rozvojovou pomoc. Rozhodl o tom Kongres na žádost Baracka Obamy, který loni poslal do Afghánistánu dalších 30 tisíc vojáků. Demokratický prezident přitom našel paradoxně větší podporu u republikánů.
„Sněmovna dnes musí udělat správnou věc a schválit zmíněné prostředky,“ prohlásil při debatě republikán Jerry Lewis. Podobně jako on mluvila i drtivá většina jeho spolustraníků, kteří jindy návrhy Bílého domu skoro ze zásady odmítají. Dvě pětiny Obamových demokratů byly naopak proti.
„Nemůžu se podívat svým voličům do očí a tvrdit jim, že tahle operace poškodí naše nepřátele víc než nás samotné,“ vystihl nesouhlasný názor některých demokratů David Obey z Wisconsinu, který připomněl, že Spojené státy už daly na války v Iráku a Afghánistánu celkem víc než bilion dolarů a úspěch je hlavně v Afghánistánu pořád velmi nejistý.
S profesorem historie z bostonské univerzity Igorem Lukešem o rozhodnutí Kongresu
„Rozhodnutí navýšit pomoc Afghánistánu a Iráku Je přímo postaveno na hlasech republikánů. Všeobecně platí, že podpora vojenských operací a vojenských sil je jedním z pilířů politické republikánské platformy. Pro rezoluci bylo jen 160 republikánů a zároveň 148 demokratů, proti 12 republikánů a 102 demokratů. To mluví samo za sebe,“ myslí si profesor historie z bostonské univerzity Igor Lukeš.
Společné hlasy loajálních demokratů a opozičních republikánů převážily a Kongres o dodatečném financování válečných operací v obou zemích definitivně rozhodl.
Barack Obama chce americké angažmá v Afghánistánu postupně tlumit. Tamní prezident Hamíd Karzáí slíbil, že jeho země převezme zodpovědnost za bezpečnost do roku 2014. Že by ale byla další finanční podpora v rozporu s tímto plánem, se profesor nedomnívá.
„Z určitého hlediska to jako protiklad vypadat může. Kdybychom se ale zeptali Bílého domu, určitě by nám odpověděli, že v rozporu není a že je nutná právě proto, aby Američané mohli odejít po předání odpovědnosti afghánské legitimní vládě. Je tedy potřeba v Afghánistánu vytvořit alespoň zdání bezpečnosti,“ tvrdí Lukeš.
Finanční zdroje, které v posledních letech spotřebovával Irák, nyní budou pomáhat hlavně v Afghánistánu. „Obamův akcent na Afghánistán a zároveň potlačování amerického angažmá v Iráku není ničím novým. Je to pokračování jeho volebních slibů,“ říká profesor a připomíná, že už ve volební kamani Obama radikálně vystupoval proti americkému angažmá v Iráku, zároveň však kritizoval bývaqlého amerického prezidenta George Bushe za malou aktivitu v Afghánistánu.
I aféra WikiLeaks mohla mít na rozhodnutí kongresmanů vliv
Jak Lukeš přiznává, současný prezident Obama je nyní ve své komunikaci s médii daleko opatrnější a také čím dál méně věří, že situace v Afghánistánu je vojensky zvládnutelná, což tvrdil už ve své prezidentské kampani.
Podle profesora měla na rozhodování Kongresu velký vliv aféra WikiLeaks. „Celá řada demokratů, kteří hlasovali proti programu navýšení, zcela otevřeně řekli, že hlasovali proti právě proto, že si mohli přečíst jeden z těch mnoha desítek tisíců dokumentů, z nichž vyplývá, že situace v Afghánistánu nemá vojenské řešení,“ podotýká profesor Lukeš.
Bílým domem otřásla minulý týden aféra, kdy internetový server Wikileaks upozornil na tisíce tajných oficiálních dokumentů z let 2004 a 2009, které informují o skutečném obrazu války v Afghánistánu.
