V Německu stane před soudem další dozorce z koncentráku
Před německým soudem má stanout další dozorce z nacistického vyhlazovacího tábora. Devadesátiletý Samuel Kunz působil v táboře Belzec, což je skutečnost, se kterou se nikdy netajil. Číslo tři na seznamu nejhledanějších válečných zločinců se má zodpovídat z podílu na vraždě 430 tisíc lidí.
Německý Žid s polskými kořeny Aron Krochmalnik přišel v táboře Belzec o svou prababičku. V rozhovoru pro Český rozhlas vyjádřil údiv nad tím, že Kunz nestanul před soudem už dávno.
„Kunz od konce šedesátých let už svědčil u soudu proti několika jiným pachatelům válečných zločinů. Dá se říct, že byl dokonce korunním svědkem. Je to jeden z mnoha případů, jak aktéři operace Reinhard v Německu unikali spravedlnosti. Vždyť Kunz pracoval padesát let v podstatě nepoznán coby úředník na jednom ministerstvu,“ popsal Krochmalnik.
Jeden z autorů obžaloby Ulrich Maass Českému rozhlasu řekl, že Samuel Kunz je vzhledem ke známým skutečnostem a dobrému zdravotnímu stavu blíže odsouzení, než John Demjanjuk.
V případu Kunz se prý objevili noví svědci
„Kunz, coby bývalý povolžský Němec, byl jedním z dozorců vyhlazovacího tábora Belžec. Podle mých informací od Kurta Schrimma, který Kunze obžaloval, existují svědci, kteří by měli usvědčit obžalovaného ze zabití deseti konkrétních židovských vězňů,“ přidal další informace publicista Stanislav Motl.
Motl se podle svých slov s Kurtem Schrimmem osobně zná a prý by nikoho neobžaloval, pokud by neměl pádný důkaz.
Pro Kunze může být polehčující okolnost, že se dozorcem stal, když padl do zajetí Rudé armády, jako povolžský Němec.
„Bude to samozřejmě zdůrazňovat jako polehčující okolnost. Už jsem o tom mluvil v případě Demjanjuka. Je třeba si uvědomit, že tito lidé byli nejprve objetí. Až později se stali pomocníky katů, což je samozřejmě neomlouvá,“ pokračoval Motl.
Publicista však zpochybňuje informaci o tom, že Kunz patří mezi tři nejhledanější válečné zločince:
„Kunz byl člověk velmi známý. I když se o něm píše, že byl třetí nejhledanější, tak se o něm celou dobu vědělo. Nemusel být nikde hledaný. V procesech byl vždy klíčovým svědkem a vždy to bral tak, že byl malou rybou, které se nemůže nic stát.“
V minulosti už se ale stalo, že byl i řadový dozorce koncentračního tábora souzen a odsouzen.
„Procesy s dozorci, kteří byli třeba dříve vojáky Rudé armády nebo tzv. Volksdeutsche, probíhali už před listopadem 89 a byli také odsouzeni. Pravda je, že v šedesátých a sedmdesátých letech byli omlouváni tím, že to byli malé ryby. Dokonce v roce 1979 se dostal před soud velitel tábora, kde se cvičili tito dozorci, a byl osvobozen. V Německu ale dochází k úpravě trestního práva, které umožňuje, aby se před soud dostávali i nepřímí svědci,“ dodal Motl.
