Dvory a rezidence ve středověku XXXVI.
Slavnosti dvorské společnosti Každodennost běžného dne byla i ve středověku „narušována“ slavnostními událostmi. Co stálo dvorské společnosti za oslavu? Jak velký zájem dokázaly slavnosti vyvolat mezi lidem?
Společně s PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR v 36. pokračování seriálu Dvory a rezidence ve středověku nevynecháme ani církevní svátky, které lze mezi oslavy narušující každodennost také počítat.
Curia Maior
Ať byly chystány oslavy svatby, křtin, korunovace nebo církevní svátky, dvůr se musel vždy připravit na proměnu své podoby do tzv. curia maior, tedy většího dvora rozšířeného právě o hosty s družinami a jejich sloužícími.
Svatováclavské legendy nám navíc doplňují, že ne všechny oslavy byly žádané:
„Když se pak všichni ti zlovolníci ubírali, aby obětovali modlám berany a selata a pojídali z těchto ohavných žertev, sám se od nich pod vhodnou záminkou vzdaloval a nikdy se nepotřísnil jejich hodováním; ani nápojů, které ku poctě model popíjeli, nikdy neokusil.“
Svatý Václav, jako symbol postupující christianizace nahrazující původní archaické svátky, je připomínán také pozváním od svého bratra do Boleslavi k účasti na oslavách sv. Kosmy a Damiána.
„Odebral se do chrámu a když se řádně zúčastnil bohoslužby, poručiv se Bohu a svatým Kosmovi a Damiánovi, jejichž výroční slavnost se toho dne konala, vstoupil do domu hodovního.“
Z církevních svátků bývaly s největší pompou slaveny Vánoce, Velikonoce a Letnice. V českém prostředí pak byly významně připomínány také dny sv. Václava a sv. Víta.
Sv. Václav a sv. Vít
Oslavy svátku sv. Václava a sv. Víta, připadající na 28. září a 15. června, neměly v českém prostředí význam pouze církevní. Právě na tyto dny byla totiž svolávána kolokvia knížete s českými předáky. Nejčastěji se odehrávala v Praze, ale výjimečné nebyly ani jiné lokality jako Žatec nebo Sadská.
Představu o průběhu takové události nám opět nabízí Kosmova kronika popisující svátek sv. Václava na konci 11. století: „Břetislav Mladší důstojně oslavil podle řádu naší země povinnými službami božími svátek svatého Václava, dědice své země, na hradě pražském a dal strojiti po tři dni veškerým dvořanům a kmetům skvělou hostinu. A tu, pokud to mohl jako nově nastolený kníže učiniti, něco ustanovil k užitku církve, něco zařídil ve prospěch naší země.“
Nastolení nového knížete
Vedle církevních oslav patřila k nejvýznamnějším událostem života středověké dvorské společnosti volba nového knížete a jeho uvedení do úřadu. V Kosmově kronice máme dokonce dochován popis, jak takové nastolení probíhalo.
„Po řádném dokonání obřadů pohřebních vzal za ruku synovce Břetislava a vedl ho ke knížecímu stolci, a jako se vždy děje při volbě knížete, házeli přes mříže hořejší síně peníze. Když byl kníže posazen na stolci a nastalo ticho, Jaromír, drže synovce za pravici, pravil k lidu: Hle, váš kníže! A oni zvolali třikrát: Krlešu, to jest Kyrie eleison.“
V ukázce zmíněný knížecí stolec nebyl žádným honosným trůnem, jak dokazuje zmínka kronikáře Vincencia píšícího v druhé polovině 12. století: „Jakéhosi to kusu kamene, který i nyní uprostřed hradu stojí a za nějž nejen nyní, ale již v dávných dobách padlo v boji tisíce a tisíce bojovníků“
Příště
V příštím vydání magazínu Zrcadlo, s premiérou 24. září už se budeme s PhDr. Danou Dvořáčkovou a PhDr. Janem Zelenkou z Historického ústavu AV ČR věnovat asi těm největším oslavám, které středověk znal – korunovacím. Připomeneme základní rozdíl mezi nastolením a korunovací obecně i speciality českých zemí.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
