Britové nevydají bývalého bosenského viceprezidenta Ganiče Srbsku
Londýnský obvodní soud ve Westminsteru rozhodl nevydat bývalého člena prezidentské rady Bosny a Hercegoviny během války Ejupa Ganiče. Ten byl zatčen v březnu letošního roku na londýnském letišti. Jeho vydání žádalo Srbsko, protože jej viní z odpovědnosti za takzvaný masakr v ulici Dobrovolníků v Sarajevu na počátku května roku 1992.
Westminsterský soudce prohlásil, že by byl proces vedený v Srbsku politicky nekorektní a Ganič tedy nebude vydán. Srbsko se hodlá odvolat u soudu vyšší instance. V srbské části Bosny hovoří o dalším proti srbském aktu. Bosňáci, nebo chcete-li bosenští muslimové a Chorvati považují rozhodnutí londýnského soudu za vítězství a porážku velkosrbského nacionalismu. Co vlastně ale byl zločin v ulici Dobrovolníků?
Počátkem května roku 1992 se tehdejší bosenské, převážně muslimské úřady dohodly se sarajevským velitelstvím Jugoslávské lidové armády o jejím odchodu z bosenské metropole. Přetrvávala ale vzájemná nedůvěra. Docházelo opakovaně ke střetům, například u kasáren.
Chyby vznikly na obou stranách. Největší chyba Jugoslávské lidové armády? Na sarajevském letišti zajaly její jednotky jako rukojmí bosenského prezidenta Aliju Izetbegoviče, který se vracel ze summitu v Lisabonu. Údajně na nařízení Miloševičova stoupence a v té době jugoslávského prezidenta Branka Kostiče. Rukojmího Izetbegoviče tak v té chvíli zastupoval jako nejvyšší představitel právě Ejup Ganič. Izetbegovičovi se podařilo dovolat se do vysílání sarajevské televize. O incidentu na letišti a jeho zajetí se tak dozvěděla nejen bosenská média.
V tu chvíli zasáhly jednotky OSN UNPROFOR. Bylo dohodnuto, že v čele konvoje stahující se jugoslávské armády pojedou v obrněném voze jako garanti velitel vojsk OSN generál Mac Kenzie, prezident-rukojmí Alija Izetbegovič s dcerou a také velitel sarajevské posádky Jugoslávské lidové armády generál Kukanjac. Vše šlo podle plánu.
Až do chvíle, kdy konvoj dorazil do zmíněné ulice Dobrovolníků. Když projela jeho část se zmíněným transportérem OSN, zaútočily na jeho zbytek příslušníci takzvané Teritoriální obrany, jak se tehdy jmenovala armáda Bosny a Hercegoviny. Zabito bylo 42 vojáků Jugoslávské lidové armády, většinou řadových povolanců. Další byli zraněni a několik desítek zajato.
Soudní proces měl objasnit, zda útok na kolonu nařídil výkonný prezident Ejup Ganič. Není to jisté, nicméně v době zajetí Izetbegoviče byl nejvyšším velitelem.
Situaci nakonec uklidnil generál Jovan Divjak, velitel teritoriální obrany. Podařilo se mu uklidnit Bosňáky, především příslušníky takzvaných zelených baretů, útočících na konvoj. Ač sám původem Srb a bývalý velitel JNA skončil v jednotkách vlády v Sarajevu. Mnozí to považovali za vlastenectví, jiní za zradu a útěk před odpovědností. Hrozil mu jako bývalému důstojníkovi federální armády trest za to, že umožnil dodat jednotkám muslimské teritoriální obrany dodávku střelných zbraní a munice.
Sám generál Divjak si po létech vysvětluje události v ulicích Dobrovolníků jako vzpouru části muslimských jednotek. Jak sám později řekl, jejich velení představovali vojensky málo vzdělaní a špatně organizovaní lokální vůdci. Každá ulice měla podle něj cituji: vlastního šerifa.
Rozpory existovaly i ve vedení Bosny a Hercegoviny. Vláda zkrátka neměla své jednotky tehdy zcela pod kontrolou. To, že by konkrétně Ejup Ganič vydal rozkaz na útok na část konvoje, nikdo nikdy nedokázal. Jeho záležitost řešil i Haagský tribunál pro zločiny v bývalé Jugoslávii, nicméně vyšetřování bylo zastaveno pro nedostatek důkazů. Srbský prezident Boris Tadič v reakci na rozhodnutí britských orgánů nevydat Ganiče navrhl, aby soud probíhal v Bosně a Hercegovině. Jenže ta je stále rozdělena. Srbská entita považuje Ganiče za válečného zločince, zatímco bosenští muslimové za národního hrdinu. Těžko předpokládat, že by se za těchto okolností podařilo v Bosně vytvořit skutečně nezávislý jednotný soudní orgán, který by causu Ganič mohl nestranně posuzovat.
