Vyšší nehodovost je důsledkem špatné politiky
Tak trochu jako na houpačce se zdají zprávy o nehodách z našich silnic. Před prázdninami se všichni plácali po ramenou, jak jsou výsledky vynikající, ovšem další měsíc pak chodily z našich silnic jen samé špatné zprávy - podle předběžných údajů zemřelo na cestách od začátku prázdnin 99 lidí, tedy o čtvrtinu víc. Proč půl roku jezdíme jako beránci, a pak je najednou všecko jinak? Je to důsledek předchozích pochval?
Jsme prý národ extremně ovlivnitelný politiky a médii. Jindřich Frič z Centra dopravního výzkumu vzpomíná na první skvělé výsledky po zavedení bodového systému v roce 2006: „Zavedení novely zákona č. 361 zachránilo zhruba sto lidí za první 2,5 měsíce platnosti. Nicméně potom se v médiích objevily diskuze o nevhodnosti bodového systému, dokonce se uvažovalo o zavedení amnestie, a to byl pro veřejnost velmi špatný signál.“
Došlo to až tak daleko, že v roce 2007 zemřelo na cestách víc lidí než rok předtím. Pak počty zabitých sice každoročně klesaly, bohužel zdaleka ne tak rychle jako v jiných zemích, které se rozhodly tvrdě zakročit proti umírání na silnicích. Příkladem jsou třeba Francie nebo Portugalsko.
„Portugalsko je pro srovnání s Českem nejlepší příklad, protože zavedlo bodový systém ve stejném roce jako my. Na rozdíl od České republiky se tam však nevedly diskuze o zbytečnosti nebo nevhodnosti bodového systému.“
A počty mrtvých úspěšně klesaly. Na silnicích Portugalska, Francie, ale i třeba Lucemburska, Španělska, Belgie nebo Litvy umírá dnes o polovinu méně lidí než před deseti lety. Česko je na tom hůř - jsme zhruba na dvou třetinách tehdejšího počtu.
„V Česku je největší problém, že není politická vůle zavést efektivní opatření. Když už se podařilo prosadit novelu zákona, která byla ve velkém rozsahu dobrá, nepodařilo se udržet politickou podporu,“ myslí si Jindřich Frič.
Faktem však je, že od ledna 2010 do začátku prázdnin klesal počet mrtvých v Česku téměř ukázkově, a kdyby toto tempo vydrželo i v dalším pololetí, byli bychom se v prosinci pohybovali kolem magických 600, což je číslo, které si sice Česko před deseti lety vytklo za svůj cíl, nicméně nikdo s ním už téměř nepočítal.
Když jsme se na začátku roku ptali šéfa dopravní policie, jaký pokles statistiky mrtvých očekává v roce 2010, držel se značně při zdi. „Byl bych rád, kdybychom udrželi klesající trend. Když to bude deset procent, buďme za ně rádi. Samozřejmě čím větší pokles bude, tím lépe,“ říká Leoš Tržil.
Ani hlavní policejní statistik nečekal, že by se Česko mohlo přiblížit číslům, která jsou ve vyspělé Evropě běžná. „Asi se nepodaří naplnit proklamovaný cíl do roku 2010, kterým je snížení následků nehod. Zatím jsme ještě příliš vysoko,“ uzavírá Josef Tesařík.
Než se před měsícem - tedy na začátku prázdnin - v médiích objevily pozitivní informace o nebývalém poklesu následků nehod, vypadalo to s naší bezpečností na silnicích mnohem lépe. Za červenec však zemřelo na cestách skoro sto lidí, což je dvojnásobek dosavadního letošního průměru. Je to horkem nebo tím, že jsme uchlácholeni dobrými zprávami ze silnic opět přidali plyn?
