Prozrazení agentů způsobila špatná komunikace, tvrdí Bublan
Branně-bezpečnostní výbor sněmovny se zřejmě bude zabývat zveřejněním jmen několika případných agentů tajných služeb působících v zahraničí. Předseda výboru František Bublan ho chce svolat na příští týden.
Vojenská rozvědka poskytla Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) seznam agentů a důstojníků z doby komunismu, jak jí ukládá zákon. A až poté, co ho ústav měl několik týdnů na webových stránkách se přišlo na to, že někteří v seznamu jmenovaní pokračovali v tajných službách i po roce 1989.
Mezi prozrazenými jsou údajně i někteří současní, či bývalí diplomaté. František Masopust, do roku 2002 chargé d affaires v Moskvě nebo Václav Mleziva, který působil na ambasádě v makedonském hlavním městě Skopje.
František Bublan a Viktor Paggio mluvili na Rádiu Česko o aféře prozrazených agentů
„Obě instituce postupovaly podle zákona. Vojenské zpravodajství poskytlo patřičný seznam, který ÚSTR zveřejnil. Došlo asi ke špatné komunikaci či špatnému označení toho, co se smí podle zákona zveřejnit. Z toho si vysvětluji celou kauzu. Je důsledkem pnutí mezi zpravodajskými službami a úřadem,“ vysvětlil Bublan.
Souhlasí s ním i místopředseda výboru pro obranu a bezpečnost Viktor Paggio z Věcí veřejných:
„Vinu vidím spíše na straně vojenského zpravodajství. Úkolem badatelů v ÚSTR není zpravodajská uvědomělost, ale zveřejňovat, zveřejňovat a zveřejňovat. V zákoně je řečeno, že bezpečnostní složky nemusejí předávat archiválie, které obsahují utajované informace a orgány je potřebují k plnění svých úkolů.“
Paggio: Na reformě je nutná široká shoda
V souvislosti s touto kauzou se také objevily spekulace, že někdo chtěl únikem jmen agentů poukázat na problémy, které by byly spojené s reformou zpravodajství a případným slučováním jednotlivých částí rozvědky.
„Doufám, že to tak nebylo. Pokud to udělal někdo z tohoto důvodu, tak je to velice nešťastná záležitost,“ odmítl spekulaci Bublan.
Podle Paggia se zatím nedá od vlády očekávat reforma tajných služeb: „Zatím ne. Pokud by k něčemu takovému došlo, byla by nutná široká shoda i s opozicí. Ta zatím není, takže se nic nechystá.“
Ani František Bublan nevidí souvislost mezi případnou reformou zpravodajských služeb a únikem jmen aktivních agentů.
„Kolik máme zpravodajských služeb, jak mají vypadat, to je úplně jiná otázka. Vidím problém v tom, že jsme na začátku devadesátých let částečně použili některé služby pod Státní bezpečností i do nových služeb. Částečně jsme použili lidi, kteří byli pod generálním štábem. Lustrační zákon se vztahoval pouze na některé, takže nyní existují velké disproporce. Zákon o ÚSTR to zase řeší úplně jiným pohledem,“ řekl Bublan.
Aféra s agenty se týkala vojenského zpravodajství. Co se týče civilního zpravodajství, tak po nástupu nové vlády se diskutovalo o tom, že z čela BIS odejde její dlouholetý ředitel Jiří Lang a v čele Úřadu pro zahraniční styky a informace skončí i Ivo Schwarz.
„Nebudu to zatím komentovat. O personálních změnách jsem neslyšel. Nevím o nich. Musel bych slyšet důvody,“ odmítal Paggio.
„Nemyslím si, že řešení personálních otázek je nejdůležitější věcí. Pokud by vláda chtěla něco pro zpravodajské služby udělat, tak by měla především zajistit jejich koordinaci,“ dodal Bublan.
