Sluneční plazma způsobí polární záři, poškození družic prý ne
Slunce vychrlilo v neděli k Zemi tuny plazmatu. Jedním z důsledků této aktivity by mohla být polární záře, kterou by zahlédli i obyvatelé velké části Evropy a i Česka. Někteří ale také varují před poškozením družic.
Aktivity probíhající na Slunci média označují za tsunami, ale František Fárník z Astronomického ústavu Akademie věd situaci tak dramaticky nevidí. „Z novin a televize to vypadá, že Slunce chce Zemi téměř zahubit, ale jsou to přehnané závěry. V současnosti Slunce prochází obdobím dlouhé nízké aktivity. Za jedenáctiletý cyklu, který aktivita má, přechází do svého minima a maxima a mimo jiné se vyznačuje i počtem a velikostí slunečních skvrn. Teď je na Slunci jen jedna jednoduchá skvrna a počet erupcí malý,“ vysvětluje Fárník.
Podle něj však v tomto případě o erupci nešlo. „To, co se stalo v neděli, byl výron koronální hmoty, což je jiný proces. Došlo k uvolnění částic vázaných magnetickým polem a jejich vyvržení do meziplanetárního prostoru. Od té doby se k zemi šíří oblak nabitých částic,“ dodává.
O slunečních aktivitách s Františkem Fárníkem z Astronomického ústavu Akademie věd
Někteří varují, že jevy na Slunci by mohly ovlivnit i funkci družic nebo dokonce způsobit zhroucení globálních komunikačních sítí.
„Toto není případ, kdy by k havárii došlo,“ domnívá se vědec. „Při mohutných erupcích se urychlují částice do daleko větších rychlostí než u výronu koronální hmoty, kde se pohybují poměrně pomalu, asi tisíc kilometrů za sekundu. U velkých erupcí se ale mohou protony urychlovat až rychlostí světla a dostat se k Zemi za několik desítek minut,“ doplňuje.
K poškození satelitu na oběžné dráze by podle Fárníkových slov v takovém případě dojít mohlo.
Polární záři dobře znají obyvatelé nejsevernějších oblastí. Tentokrát by mohl být ale úkaz pozorovatelný také pro jižnější části Země díky události, kdy Slunce poslalo nabité částice k Zemi ze dvou míst najednou.