Francouzské městečko se vzpamatovává z romských nepokojů
Francouzské úřady ruší nelegální romské tábory. V Saint Etienne navíc několika desítkám Romů, kteří neměli v pořádku doklady, nařídily vystěhovat se zpátky do Rumunska. Je to součást opatření, která přijala vláda po tragických událostech v městečku Saint Aignan. Policisté tam zastřelili mladého muže, který odmítl zastavit a autem projel zátarasu. Patřil do tábora kočovných Romů. Ti pak vtrhli do města, dobývali místní četnickou stanici, káceli stromy a vyrabovali místní uzenářství.
Městečku vévodí středověký hrad obehnaný zbytky hradeb. Turisté se sem jen hrnou. „Velmi krásné středověké centrum. Navrhujeme projít trasu, která vede křivolakými uličkami až na vyhlídku z hradeb na řeku Cher,“ vypočítává mi Christine Barraudová z turistického centra krásy Saint Aignan. Dnes je tu zrovna trh. Přijeli sem lidé z okolí nakoupit čerstvé regionální produkty. Idylický obrázek, kdyby člověk nevěděl, co se tu před časem stalo.
„Na padesát cikánů, Romů, útočilo na četnickou stanici, když četníci předtím zastřelili jednoho z nich, který se snažil ujet,“ říká mi před střeženou budovou s nápisem Gendermerie Francois Dupon, který se tudy den co den vrací z nákupu.
Tady musím vysvětlit některé termíny. Ve Francii se setkáte s názvy Gitan, Tsiganes, Manouches nebo Les Roms. Politicky korektní pojmenování Les gens du voyage, zjednodušeně kočovníci, se vžilo pro Romy, kteří s obytnými vozy křižují Francii. Města nad pět tisíc obyvatel jim mají podle zákona zřídit tábořiště se základním sociálním vybavením. Obecně se jim tu říká Les Gitanes, kdežto pojmenovaní Les Roms se používá zejména pro Romy, kteří sem přicházejí z Rumunska a Bulharska.
„Káceli tu stromy,“ ukazuje mi Gérard Pognard na kmeny, které tu zbyly po nájezdu rozlícených kočovníků. Vláda usoudila, že tábory kočovníků a Romů jsou líhní kriminality, a rozhodla se nepovolená tábořiště zrušit. Pokud jejich obyvatelé nemají povolení k pobytu nebo pracovní povolení, vyhostí je. Toto opatření se setkává s pochopením. Rozumí mu i Gérard Pognard v městečku Saint Aignan.
„Říkají si Francouzi a nerespektují zákony republiky,“ pohoršuje se pan Pognard. „Je tu také portugalská komunita. S tou nejsou problémy. Dodržuje naše zákony,“ dodává.
Muž ze Saint Aignan v tom má jasno. Stejně jako řada dalších Francouzů. Kočující Romové už málokde zavadí o práci. Spíš postávají před supermarkety a čekají, jestli nezbude nějaké zboží. Starostové většinou říkají, že turisté přinášejí městům peníze, Romové jen problémy. V takové situaci snadno vypuknou emoce. Dodnes se neví, proč Luigi Duguent místním četníkům ujížděl. Možná něco ukradl, možná neměl doklady od auta.
„Je to snadné zastřelit člověka - snadné - bum a je mrtvý. Ale proč? Já vím - ty jsi cikán, tak jsi zloděj - bum,“ rozčiluje se Luigiho strýc. Stejná atmosféra je i v tábořišti, kde Luigiho znali.
„Musíte chápat jeho rodinu. Drží pospolu, přišli o syna,“ říká mi trojice žen před karavanem na romském tábořišti. „Jestli Luigi nic neprovedl, musí být četníci potrestáni a třeba jít do vězení,“ míní.
Není to poprvé, co ve Francii smrt mladého člověka z přistěhovalecké komunity způsobila nepokoje. Podobný případ se stal nedávno v chudinské čtvrti v Grenoblu. Prezident Sarkozy mluví o tom, že osoby cizího původu, které nebudou dodržovat zákony, přijdou o občanství. Kritici se ho ptají, co to znamená osoba cizího původu? Budeme zkoumat DNA? Připomínají Sarkozymu jeho maďarský původ a to, že rodina jeho ženy Carly pochází z
Itálie.
Francouz Gérard Pognard ovšem smýšlí jinak: „Jsem levicový člověk, ale musím říct, že v tomhle má Sarkozy pravdu. Už se s tím musí něco dělat, nemůžeme tady žít ve strachu. Když jsem byl v zahraničí, taky jsem dodržoval jejich zákony.“
Loučíme se s panem Pognaredem před branou četnické stanice. Když vyndávám fotoaparát, četník u vchodu mi dá gestem dostatečně najevo, ať si jdu vyfotit hrad a náměstí.
Zvětšit mapu: poloha města Saint Aignan ve Francii
