Zloději našli jedinečný náhrobek

Ilegální vykopávky na cenných lokalitách přinesou archeologům radost jen málokdy. K nemnoha výjimkám patří řádění vykradačů archeologických nalezišť v Bodrumu. V antických dobách byl tento přístav na jihozápadním pobřeží Turecka znám jako Halikarnas. Proslul především hrobkou místního vládce Mausóĺa – mauzoleem, které Filón Byzantský zařadil mezi sedm divů světa.

Na místě, kde začali kopat zloději, objevili turečtí vědci nádherný kamenný náhrobek starý 2 400 let. O tom, jaké nadšení nález vyvolal, svědčí následné zmatky na tureckém ministerstvu kultury a cestovního ruchu. Náměstek ministra kultury Özgür Özarslan ve zprávě pro sdělovací prostředky uvedl, že náhrobek patřil Mausólovi. Ve skutečnosti patřil náhrobek Mausólovu otci, který byl stejně jako jeho syn satrapou Kárie.

Bohatě zdobený kamenný blok dlouhý 275 centimetru a široký 185 centimetrů je srovnáván s náhrobkem Alexandra Makedonského vystaveným v archeologickém muzeu v Istanbulu. Navzdory poškození jej archeologové považují za jeden z nejvýznamnějších nálezů, jaký se kdy na území Turecka podařil.

Mausólův otec Hekatomnus z Mylasy vládl Kárii od roku 391 do roku 377 př.n.l. V té době se maloasijská Kárie nacházela pod vlivem mocné perské říše krále Antaxerxa II. Perské područí však nešlo satrapům z Kárie pod nos. K otevřenému odporu neměl Hekatomnus dost sil. O to intenzivněji kul proti Antaxerxovi zákulisní pikle.

Když například perský král pověřil Hekatomna námořní výpravou proti odbojnému vládci Kypru, satrapa z Kárie se do boje příliš nehrnul. Naopak, když vypuklo na Kypru povstání, jež nahrávalo do karet Antaxerxovi II, Hekatomnus tajně podpořil kyperského krále vydatnou finanční pomocí. Podobnými intrikami a politickými manévry udržoval Hekatomnus svou Kárii prakticky nezávislou na perské říši.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru v pátek 13. července.