Za vraždy odsunovaných Němců nebyli viníci nikdy potrestáni
Nález kosterních pozůstatků v Dobroníně na Jihlavsku zřejmě potvrdil masakr tamních německých obyvatel v květnu 1945, zavraždit je měli Češi. Na případ upozornil jihlavský badatel Miroslav Mareš, a to na základě zprávy na německém internetu. Podařilo se mu získat i svědectví potomků obětí, které vyslechnou kriminalisté.
„Všechno se to opírá o svědectví příbuzných obětí, které bylo zpracováno v dokumentační zprávě v německém jazyce na německé Wikipedii a která je potom knižně zpracovaná v románu Bergersdorf Hermy Kennelové,“ popisuje Mareš.
Krátkou reportáž o nálezu kosterních pozůstatků v Dobroníně na Jihlavsku připravilo Rádio Česko.
V lokalitě zvaném Budínka se našly lidské stehenní kosti, které poputují na prozkoumání do brněnského antropologického ústavu. Podle Mareše by proto měl následovat sběr vzorků DNA pozůstalých, aby bylo možné oběti identifikovat a potvrdit tak informace německých příbuzných.
„Za celou dobu jsme shromáždili celou řadu písemných i fotografických materiálů případných obětí, takže pokud máte nějakou oběť, tak máte nějaké pozůstalé, bývalé rodinné příslušní a podobně, kteří dneska žijí v Německu, protože to byly osoby, které byly v květnu 1945 určeny do odsunu, takže se pak budou porovnávat genetické profily mezi osobami, které byly nalezeny na louce a jejich možnými příbuznými,“ vysvětlil vyšetřovatel případu Michal Laška.
Prozkoumávání lokality Budínka u Dobronína bude pokračovat zhruba do pátku.
Viníci nebyli nikdy potrestáni
Při odsunu Němců z Československa po skončení druhé světové války došlo k několika masakrům. Například v Brně, Lověšicích na Přerovsku, v Postoloprtech na Lounsku, v Praze nebo v Ústí nad Labem. Zodpovědnost za ně nesou i místní obyvatelé.
Potrestáni většinou nebyli, řekl Adam Drda, který pro Rádio Česko připravuje seriál Příběhy 20. století: „Za prvé se na velkou část zločinů na Němcích vztahovala prezidentská amnestie, která platila celé období války a ještě přesahovala datum osvobození. To znamená, že část věcí, které se staly, část masakrů, které se staly na konci války, tak se na ně nevztahoval zákon.“
Podle Drdy dokonce došlo k nějakým soudním procesům ale bez valného úspěchu: „Další problém, který tady byl, byly různé pokusy okolo roku 1947 a dokonce i soudní procesy, ale pokud se pachatele podařilo odsoudit, tak do toho zase přišel komunistický převrat a část těch lidí vůbec nenastoupila trest, nebo byli velmi záhy propuštěni.“
„Obecně si myslím, že se dá říct, že v těch poválečných českých zemích prostě nikdy nebyla žádná velká vůle se s těmihle událostmi nějakým způsobem vypořádávat a postavit viníky před soud, respektive dostat je do vězení,“ dodává Adam Drda.
