Bezpečnostní agentury v Afghánistánu končí, rozhodl prezident Karzáí
Do čtyř měsíců musí bezpečností agentury v Afghánistánu ukončit svoji činnost. Zvláštním dekretem o tom rozhodl afghánský prezident Hamíd Karzáí. Chce tak zabránit dalším tragickým incidentům, kdy zbraně soukromých agentur zabíjeli nevinné lidi. Očekává se, že Karzáího rozhodnutí vyvolá nevoli u jednotek NATO. Ty využívají bezpečností agentury k ostraze svých základen i k doprovodu vojenských konvojů.
O působení soukromých bezpečnostních agentur v Afghánistánu mluvil na Radiožurnálu Radek Khol, odborník na bezpečnostní otázky
V Afghánistánu dnes působí dvaapadesát bezpečnostních agentur, které zaměstnávají 40 000 lidí. Střeží ambasády, sídla neziskových organizací i západních firem.
Většinu zaměstnanců tvoří Afghánci. Jejich výzbroj je často srovnatelná s regulérní armádou. Při jejich zákrocích ale umírají i civilisté. Prezidentu Karzáímu vadí i to, že agentury dublují práci afghánských bezpečnostních sil. Náklady na provoz soukromé armády jsou přitom několikanásobně vyšší.
„Prezident Karzáí chce tímto krokem Afgháncům ukázat, že reaguje na nešťastné incidenty, při nichž často umírali civilisté. Zároveň kritizuje nejasné podmínky, za kterých v Afghánistánu působí, vadí především rozsáhlé pravomoci a imunita. Agentury také často duplikují afghánskou armádu a policii,“ říká Radek Khol, odborník na bezpečnostní otázky a dodává:
„Afghánská vláda udělila agenturám přes padesát licencí, další ale působí bez licence. Jde o velký byznys, například v posledním kontraktu Američané zaplatili za ochranu svých konvojů přes dvě miliardy dolarů. Tato zakázka byla ale kritizována i ve Spojených státech. Agentury se totiž snaží zajistit vstřícnost povstalců a tak je za peníze, které od Američanů dostali, uplácejí. Americké peníze tak částečně končí u Tálibanu.“
Agentury se musejí buď rozpustit nebo se začlenit do afghánské policie.
