Některá ministerstva stále neví, kde mají škrtat v rozpočtech
Jednotlivé resorty mají dnes odevzdat ministerstvu financí plán škrtů ve svých rozpočtech na příští rok. Někteří ale vůbec nemají představu, kde budou škrtat a hlavně kolik. Například ministerstvo vnitra svoje plány v otázce úspor sdělí až v pondělí a mluvčí ministerstva kultury Radiožurnálu jen řekl, že se škrty dotknou všech oblastí. Jak konkrétně ale odmítl sdělit.
Oproti tomu například rozpočet ministerstva obrany bude o pět miliard štíhlejší. Úspory ve výdajích na obranu jsou podle ministra obrany Alexandra Vondry nutné. Škrty v armádě ale prý nebude dělat plošně.
Prostředky na platy v resortu obrany klesnou o deset procent. Pouze na výzkum, vývoj a inovace dostane armáda zhruba o 13,6 milionu více. Stejně bude postupovat i ministerstvo zdravotnictví. Jeho mluvčí Vlastimil Sršeň Radiožurnálu řekl, že štíhlejší rozpočet nebude mít vliv na péči o pacienty.
Ministerstva mají dnes předložit plány škrtů ve svých rozpočtech. V Ozvěnách dne jsme hovořili s bývalým ministrem financí Eduardem Janotou a předsedou rozpočtového výboru Pavlem Suchánkem z ODS.
Nejvíc bude muset šetřit ministr vnitra Radek John a ministr dopravy Vít Bárta. Velmi tvrdě ale bude muset šetřit i ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Ministr financí Miroslav Kalousek navrhuje seškrtat výdaje na příští rok o rekordních 58,5 miliardy korun. Kromě plošných škrtů Kalousek počítá se snížením platů veřejných zaměstnanců, mimo učitelů, o desetinu, nebo s padesátiprocentním zdaněním podpory stavebního spoření.
Kompletní návrh rozpočtu by mělo mít ministerstvo financí hotový tak, aby ho na konci srpna mohla projednat vláda.
Ministr očekává dodržení schválených limitů
Jak v Ozvěnách dne uvedl bývalý ministr financí Eduard Janota, který je dnes členem ekonomického poradního týmu vlády (NERV), ministr financí očekává, že budou dodrženy ty limity, které schválila vláda.
„To znamená, že žádný ministr za svoji kapitolu výdaje nenavýší. Určitý prostor ale budou mít sami – zda omezit tu či onu investici. Jsou však limitování tím, že vláda odsouhlasila, respektive patrně odsouhlasí, snížení objemu mezd v rozsahu 10 procent,“ uvedl.
To podle něj znamená, že se jednotlivý ministři buď přikloní k vyššímu snižování počtu zaměstnanců v rozpočtové sféře a jejich příspěvkových organizacích, nebo budou nuceni snížit platy těmto zaměstnancům.
„Já bych preferoval snížení počtu pracovníků ve veřejné správě, protože podle mého názoru i názoru mnoha expertů je naše státní správa přebujelá a neefektivní,“ uvedl Janota.
