Hysterii kolem prasečí chřipky se dalo předejít, tvrdí odborníci
Světová zdravotnická organizace (WHO) by si měla vzít z nedávno ukončené pandemie prasečí chřipky velké ponaučení. Řekl to předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula. Události posledního roku podle něj ukázaly, že chybí zejména vhodná klasifikace jednotlivých stupňů nebezpečí dané nemoci.
„Došlo k tomu, že celý systém zburcoval svět na nejvyšší možné riziko, které tady vlastně nebylo. Je jasné, že se systém musí překlasifikovat tak, abychom měli ještě stupně, které jsou schopny reflektovat podstatně závažnější průběhy onemocnění,“ řekl Prymula.
Podle něj by tak onemocnění, které postihne na světě řádově několik tisíc lidí, mělo být klasifikováno jinak, než pandemie. „Která postihne desítky milionů a byly by tady desítky milionů mrtvých. Není možné to mít v jednom hrnci tak, jak to teď bylo předvedeno,“ podotkl Prymula.
Osmnáct tisíc obětí
Názory, že by se mohlo jednat o vědomou podporu farmaceutických společností, Prymula odmítá. Situace, která nastala, se ale podle něj promítla do nezájmu lidí o očkování. „Farmaceutický průmysl dnes celosvětově vykazuje pokles zájmu o nepovinná očkování, protože se navodil názor, že infekce nejsou až tak razantní, tak nebezpečné. Troufám si říct, že ve svém důsledku už má řada farmaceutických firem ztráty,“dodal.
Prasečí chřipka, nazývaná také mexická, začala ohrožovat populaci v dubnu loňského roku. 11. června 2009 pak WHO vyhlásila první celosvětovou pandemii. Nákaza se začala šířit z Mexika a v dalších měsících se rozšířila do zemí po celém světě. Ušetřena nebyla ani Česká republika. Prvním pacientem v Česku byl pilot Českých aerolinií, který se zřejmě nakazil v USA.
Podle Světové zdravotnické organizace si prasečí chřipka vyžádala přes osmnáct tisíc obětí ve více než dvou stech zemích světa. V Česku na prasečí chřipku zemřelo sto dva lidí, většina z nich ale měla vážné doprovodné onemocnění.
Podle údajů ministerstva zdravotnictví z konce června stála prasečí chřipka Českou republiku 336 milionů korun. Na nejvíc peněz přišla antivirotika a vakcíny. Využila se zhruba jenom desetina očkovacích dávek.
Konec éry antibiotik
Vědci a specialisté také varují, že lékaři po celém světě předepisují asi polovinu antibiotik zbytečně. Podle nich právě to může za vznik super odolné bakterie, nazvané NDM - 1. Naposledy tato bakterie zabila člověka v Belgii.
Podle Prymuly je možné, že éra antibiotik pomalu končí. Vědci už pracují na vývoji nových léků. „V tuto chvíli už to asi nebudou antibiotika, ale měli bychom jít o stupeň dál. Jednou takovou slibnou možností jsou defenziny. Jsou to látky, které jsou na bázi nespecifické imunity organizmu,“ řekl Prymula.
Jejich příprava je ale zatím poměrně drahá. „Je to ve stádiu zrodu, je to na začátku. Výzkum probíhá po celém světě a uvidíme, jakým způsobem tato varianta bude slibnou alternativou antibiotik,“ uzavřel předseda České vakcinologické společnosti. V Česku se zatím žádný případ super odolné bakterie nevyskytl.
