Jak víme z učebnic dějepisu, po Mnichovu v roce 1938 československá armáda nemohla bránit vlast. Ovšem na jednom místě republiky k bojům přece jenom docházelo. 12. československá divize sváděla tvrdé boje proti maďarským jednotkám na Podkarpatské Rusi.

9:51 24. srpna 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Po podepsání Mnichovské dohody se totiž státy sympatizující s hitlerovským Německem pokoušely zmocnit se československých příhraničních území. Štáb 12. divize sídlil u Užhorodu, kde dnes najdeme vojenský hřbitov s pozůstatky padlých vojáků.

Jejich hroby zmapoval historik Jiří Plachý z Vojenského historického ústavu. Ve Světě o deváté připomněl, že 14. března začalo povstání ukrajinských nacionalistů a následně začali Maďaři 15. března obsazovat zemi.

„Ve chvíli, kdy už bylo jasné, že republika přestala existovat, se boje změnily na ústupové, to znamená, že československé jednotky kryla evakuaci československých civilistů a samy se začaly stahovat na Slovensko, do Rumunska, aby nepadly do maďarského zajetí,“ připomněl Plachý.

„Pokud navštívíme vojenský hřbitov, tak situace je špatná - je naprosto neudržovaný. Fungoval po celou dobu československé správy na Podkarpatské Rusy.“ Jde tedy o hroby z let 1919 až 1939.

Plachý poznamenal, že péče o hroby by byla potřebná. „Doufám, že cesta, kterou nastoupila Česká republika před několika lety a začala se starat o hroby svých padlých v zahraničí, tak i v tomto případě pomůže k rekonstrukci vojenského hřbitova.

Milan Kopp, Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít