Seriózní muž
„Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou, kterýž činí věci veliké, nevyzpytatelné, divné a jimž počtu není“. Citací z 5. kapitoly 8. verše knihy Jobovy lze uvést nový snímek Ethana a Joela Coenů snad nejvýstižněji.
Korunní princové amerického nezávislého filmu (Big Lebowski, Fargo, Tahle země není pro starý, Po přečtení spalte) svou pozici už nemusejí obhajovat, a každý nový snímek s nímž přijdou, je výrazem nejen originality, ale i určité tvůrčí svobody. I proto si mohou „dovolit“ natočit film nenápadný, decentní, natočený s neznámými herci, a přece skrz naskrz coenovský a velmi osobní – takový jako Seriózní muž.
Režisérsko-scenáristická dvojice se v něm vrací do 60. let, do prostředí uzavřené židovské komunity někde na předměstí Minneapolis, kde oba vyrůstali. Z generačního úhlu pohledu je film o jejich rodičích a ostatních dospělých, kteří je obklopovali – od učitelů v ješivě přes lékaře a právníky až po institut rabína. Hlavní hrdina Lawrence Gopnik je seriózní muž: středoškolský profesor matematiky má ukázkovou – byť mírně dysfunkční – rodinu, vzorový dům se zahradou, schválení školské definitivy je na spadnutí a ještě obětavě poskytuje azyl podivínskému bratrovi Arthurovi, který střídavě pracuje na univerzálním matematickém modelu vesmíru a střídavě si odsává hnis z cysty na krku.
Lawrence ve svém životě nedělá nic špatně – respektive nedělá vůbec nic, proto je možnost udělat něco špatně či dobře redukována na minimum. A přesto ho – stejně jako starozákonního Joba - začne stíhat jedna rána osudu za druhou. Manželka, zamilovaná do odporně chápavého člena komunity Abelmana, požaduje rituální rozvod. Na katedru začnou chodit anonymní dopisy, ohrožující Lawrencovu definitivu. Zmizelého bratra přiveze policie a obviní ho z několika federálních zločinů. Otec jednoho ze studentů Lawrence vydírá. Lawrence, vyštvaný z vlastního domu, skončí v motorestu, aniž by měl nejmenší tušení, co se mu to děje a proč. V souladu se svou vírou i pravidly židovské komunity začne pouť od jednoho rabiho ke druhému, aby jejich prostřednictvím získal odpovědi. Právě jeho snaha dobrat se důvodů, proč se věci dějí, nějakého smysluplného vysvětlení, je ústředním motivem celého snímku.
Gopnik je klasickým Coenovským hrdinou jen z části – stejně jako mnozí ostatní (Dude Lebowski, Jerry Lundegaard z Farga) je vržen do víru událostí, jejichž význam není s to nahlédnout a jejich směrování ovlivnit. Na rozdíl od ostatních tu ale zápletka neprobíhá prostřednictvím krvavé akce a nastražených pastí (v tomto smyslu budou možná někteří příznivci Coenovských filmů zklaman)í, ale je posunuta do oblastí mnohem intimnějších, kamsi mezi člověka – a Boha. Nebo mezi člověka a samotný život, chcete-li. Lawrence Gopnick je výsostný muž vědy. Ačkoliv svědomitě vykonává rituály svých předků, jeho životem jsou matematické rovnice a vzorce. Smysl a odpovědi na otázky mu matematika neposkytne – stejně jako se jich nedobere u rabínů. Ti mu buď nabídnou univerzální příručkové rady s entuziasmem, který není ani trochu nakažlivý, nebo tajemné historky bez pointy, odkazující k tradičním židovských příběhům. (Ta o zubaři patří z filmového hlediska k těm nejzdařilejším.) A nakonec na něj ti nejslovutnější nemají čas, „protože přemýšlejí“.
Gopnickova cesta za poznáním je lemovaná vtípky a figurkami, v nichž je naopak coenovský rukopis dobře čitelný – bar micva syna, který iniciační rituál absolvuje po několika jointech, role náhody v paralelně proběhnuvších dopravních nehodách, Gopnickův dialog s jihokorejským studentem Kimem. Důležitou roli hraje i výtvarná stylizace 60. let včetně mnoha popkulturních odkazů.
Seriózní muž je patrně pro méně početné publikum než ostatní filmy bratrů Coenů (o mainstreamové filmové produkci nemluvě). Množství odkazů na židovskou mystiku, samotná povaha otázek, které provokuje, stejně jako fakt, že to nejdůležitější se tu děje jaksi uvnitř, pod povrchem, vyžaduje nejen určité naladění, ale i ochotu přijmout trochu jiná pravidla hry. Stejně jako skutečnost, že některé otázky zůstanou bez odpovědí a některé věci beze smyslu.
USA / Francie / Velká Británie, 2009, 106 min, drama
Režie: Ethan Coen, Joel Coen
Hrají: Michael Stuhlbarg, Richard Kind, Fred Melamed, Sari Lennick, Aaron Wolff, Amy Landecker, George Wyner, Katherine Borowitz, Fyyush Finkel, Simon Helberg, Adam Larkin, Michael Lerner, Warren Keith
Související odkazy:
http://www.csfd.cz
http://www.imdb.com