Letní škola v Praze pro mexické studenty
Už jedenáct let jezdí začátkem léta do Prahy skupina mexických studentů na letní školu, kterou pro ně pořádá Karlova univerzita. Chlapci a dívky z Technologického institutu v Monterrey, jedné z největších mexických vysokých škol, tu do sebe po čtyři týdny vstřebávají co nejvíce z české současnosti a minulosti, kultury i všedního života.
Kurz s dlouhým názvem „Česká historie a kultura ve středoevropském kontextu“ plus „Občanství a nová Evropa“ trvá čtyři týdny. Začíná v polovině června a končí v půlce července. Každé všední dopoledne probíhá výuka, jejímž garantem je Středisko ibero-amerických studií z Karlovy univerzity. Jeho pedagogové také zajišťují většinu výuky. Některé předměty ale vedou i lidé z jiných oborů nebo i zaměstnanci ministerstva zahraničích věcí. Součástí programu jsou také organizované výlety mimo Prahu – do Karlových Varů, Kutné Hory nebo na hrady Točník a Křivoklát.
U zrodu celého projektu této letní školy stál v roce 1999 profesor Josef Opatrný. Tehdy ho na konferenci o česko-mexických vztazích požádali zástupci monterrejského technologického institutu, zda by nenavrhl program pro letní kurz. Podobné akce tato škola pořádala pro své studenty po celém světě, ale začátkem nového milénia jí v nabídce chyběla střední Evropa. Dohadování o podobě výuky netrvalo dlouho a v roce 2000 přijela do Prahy první skupina mexických studentů. Od té doby se jich zde vystřídaly na dvě stovky a za rok opět přijedou další.
Čtyřtýdenní letní kurz je samozřejmě jen malou ochutnávkou toho, co by mohla Česká republika či jakákoliv jiná země nabídnout, přesto je to ale slibný začátek. Nabízí se proto otázka, zda by podobnou akci nemohli absolvovat i čeští studenti se zájmem o Mexiko.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
