Pomoc Pákistánu posílíme, řekla OSN. I po hrozbách Talibanu
Pákistánští ozbrojenci hrozí útoky na zahraniční humanitární pracovníky, kteří pomáhají v oblastech postižených povodněmi. Organizace spojených národů (OSN) proto prověřuje bezpečností podmínky svých zaměstnanců. Na tiskové konferenci ale oznámila další posilování svých humanitárních operací.
Mauritzio Guilliano, který organizuje pomoc OSN v Pákistánu, upozornil v rozhovoru pro BBC, že hrozby je od pomoci Pákistáncům neodradí. "Bezpečnostní situace není růžová ve většině zemí, kde působíme. Pracujeme v rizikových oblastech, čelíme různým hrozbám. Bohužel to patří k naší práci, ať už tady nebo v Kongu či na Srí Lance. Musíme být ostražití, ale určitě kvůli hrozbám nepřerušíme humanitární operace," prohlásil Mauritzio Guilliano.
Mluvčí pákistánského Talibanu Azam Tárik agentuře AP řekl, že Spojené státy a další země se ve skutečnosti nezaměřují na poskytování pomoci obětem záplav, nýbrž mají v Pákistánu jiné úmysly. Ty ale nijak nespecifikoval. Naznačil ale, že by ozbrojenci Talibanu mohli vůči zahraničním humanitárním pracovníkům použít násilí.
Nátlak a zastrašování
„Tyto hrozby nemůžeme nikdy podceňovat, ale zároveň nikdy nevíme, zda jde o nátlak, zastrašování nebo skutečně hrozí fyzický útok,“ podotkl vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža. Šéf humanitárních prací OSN John Holmes podle něj řekl, že organizace zavede jistá opatření, ale dodal, že v tuto chvíli jde především o to, dostat k lidem pomoc.
OSN včera na tiskové konferenci oznámila další posilování svých humanitárních operací v Pákistánu. „Z humanitárního hlediska jde o jednu z nejrozsáhlejších pohrom. Především co se týče počtu postižených lidí a zasaženého území. Teď je zaplaveno asi sto šedesát tisíc kilometrů čtverečních, což je území větší než rozloha celého bývalého Československa a k tomu například Švýcarska,“ upřesnil Broža.
Podle posledních odhadů OSN katastrofa postihla více než sedmnáct milionů lidí. Akutní pomoc potřebuje osm milionů z nich. Mezi nimi je i osm set tisíc lidí, kteří jsou zcela odříznuti od jakékoli pomoci po souši. „Předevčírem OSN vydala výzvu, že potřebuje alespoň čtyřicet těžkotonážních helikoptér. Nyní jich máme asi patnáct,“ poznamenal Broža.
Vojenské zahraniční mise
Katastrofální záplavy v Pákistánu ale nezasáhly jenom do životů místních lidí, ale také do činnosti tisíců západních vojáků v Afghánistánu. Přívaly vody totiž poničily hlavní zásobovací trasy pro mezinárodní jednotky. Upozorňuje na to pákistánský tisk. Na cestě podle něj uvízly například desítky cisteren s naftou a benzínem.
Přes Pákistán se ke sto čtyřiceti tisícům vojáků Severoatlantické aliance dostává do Afghánistánu většina zásob. Normálně to měsíčně znamená vypravení pěti tisíc kamiónů jenom přes Chajbarský průsmyk. Místní dopravci uvádějí, že teď se zásobování vojáků NATO na této trase do Kábulu snížilo na pětinu.
Voda navíc poškodila i strategickou silnici mezi Kvétou a Kandahárem na jihu Afghánistánu. Vojenské zásobovací konvoje soupeří o použitelné trasy s humanitárními operacemi na pomoc Pákistáncům.
