V americkém letovisku se sejdou představitelé centrálních bank
Kudy se vydá světová ekonomika na cestu z krize? Odpověď na tuto otázku by už za několik málo hodin měli v americkém horském letovisku Jackson Hole řešit představitelé předních centrálních bank světa. Na jednání, které je srovnatelné s Davoským forem, projednají vyhlídky globální ekonomiky a především o další možné podpoře hospodářství.
Bankéři se schází v době na kterou připadá třetí výročí začátku globální ekonomické krize. Na Rádiu Česko hodnotíme dosavadní řešení krize, ale i výhledy v průběhu celého srpna. A například Albrecht Ritschl, profesor London School of Economics. Tvrdí, že centrální banky reagovaly v úvodu krize příliš pomalu, a vidí i důvody proč tomu tak bylo.
„Musím být velmi opatrný, protože to, co zde dělám, je, že se situuji do pozice generála po bitvě. A to je do určité míry nefér. Nicméně, pojďme se na to podívat optimisticky: Evropská centrální banka se v květnu tohoto roku, tedy v době, kdy kvůli dluhům Řecka najednou trhy zamrzly, rozhodla pro velmi masivní intervenci. A zašla až tak daleko, že nakupovala řecké dluhopisy, za což byla opravdu tvrdě kritizována,“ řekl.
To ho podle vlastních slov přivedlo ke dvěma závěrům: Zaprvé, není žádných pochyb o tom, že intervence Evropské centrální banky byla úspěšná – euro posiluje, trhy si od vlád za půjčky žádají stále menší úroky a krátká monetární krize z letošního května roku tak měla a má jen nepatrné dopady.
O setkání představitelů předních centrálních bank světa v pořadu Svět o třetí na Rádiu Česko.mp3
Dodal, že si myslí, že kdyby v roce 2007 došlo na podobně razantní zásah, tak by byl dopad i této krize stejně tak malý. Nicméně s takovým zásahem je spojen už zmíněná kritika.
„Nepochybuji o tom, že kdyby FED a Evropská centrální banka zasáhly agresivně proti krizi v roce 2008, kdy se objevily první varovné signály, tak by se objevila opravdu zdrcující kritika ze strany expertů. A banky by se jen těžko bránily,“ řekl Albrecht Ritschl.
Vysoké zadlužení států
Výrazným problémem současné ekonomiky je i vysoké zadlužení států. Podle Johna Kaye, jednoho z nejznámějších britských ekonomů a komentátor prestižního listu Financial Times se ale nedá říci, že odkud přijde další velká krize, která podle řady ekonomů přijde, protože stále neproběhla zásadní reforma finančního systému.
„Je jasné, že problémy se zadlužením států budou ještě nějakou dobu trvat. Jestli se ale právě tento problém stane příčinou té příští velké krize, na to se teď skutečně nedá odpovědět. Já se domnívám, že ne. Musíme se nicméně k tomuto problému postavit čelem,“ soudí John Kay.
Jednak je podle něj třeba si přiznat, že některé země, jako například Řecko, mají problémy, které se zřejmě nepodaří vyřešit jinak než bankrotem. A jednak je třeba si přiznat, že mnohé země, včetně Británie, musí začít něco dělat se svými deficity rozpočtů.
„Pokud budeme řešení těchto problémů jako obvykle odkládat, tak to konečné řešení bude o to bolestnější. Nelze vyloučit, že dluhy států způsobí onu zásadní krizi, o které jsme mluvili. Ale podle mě tomu tak nebude. Už jen proto, že krize přicházejí z naprosto nečekané strany. Nyní děláme to, co lidé obvykle dělají po jakékoli krizi: vymýšlíme opatření, která, kdyby existovala v roce 2003, by zabránila nynější krizi. Ta příští krize, ať už bude způsobená čímkoli, ale nebude jako ta současná,“ předpověděl John Kay.
Varování před ochranářskou politikou
Hlavní ekonom londýnské pobočky ING Commercial Banking Rob Carnell zase varuje před ochranářskou politikou. Podle něj se zvyšuje pravděpodobnost, že Čína, ale i další země a regiony své trhy „obeženou zdí“ z tarifů a dalších opatření a světový obchod se tak zbrzdí.
„Tak určitě je ta hrozba větší nyní a v době po krizi, kdy ekonomiky, země a lidé trpí. V důsledku toho se mnohem častěji objevují snahy vystavět bariéry, prosadit ochranářskou politiku, a omezit obchod s cílem podpořit trpící sektory. A na to si musíme dát pozor. V této souvislosti také bylo zajímavé, to, že kvůli krizi proběhlo mnoho summitů skupin G7 a G20. A na každém z nich zas a znovu zaznívalo, že nesmí dojít na opakování ochranářských praktik, které způsobily Velkou depresi,“ řekl Rob Carnell.
To podle něj bezpochyby dává smysl, jenže v podstatě každá země dělá přesný opak. Některé sáhly po státní podpoře sektorů, jiné zavedly tarify, ale to vše jsou jen různé verze ochranářských praktik. Takže všichni na oko podporují volný obchod. Jenomže stejně tak všichni vědí, že musí být každé čtyři roky zvoleni.
„A pokud nechají volných obchod bez jakýchkoli omezení ovlivňovat ekonomiky v zemích, odkud pocházejí, tak je možné čekat určité negativní dopady. Což je připraví o jistý počet hlasů. A proto se proti tomu staví. No a nyní je v této souvislosti zřejmě více argumentů pro ochranářská opatření než pro volný obchod. A to je podle mě pro výhled globální ekonomiky špatné,“ uvedl Rob Carnell.
Evropa se s krizí vypořádává
Bývalý guvernér České národní banky (ČNB) Zdeněk Tůma se domnívá, že Evropa, byť si nestojí zvlášť dobře, se s krizí vypořádává. Zdůraznil, že se podařilo odblokovat finanční trhy.
Pokud jde o nasměrování ekonomik, centrální banky podle něj mohou kromě nastavení velmi nízkých úrokových sazeb blížících se nule použít například techniku devizových intervencí, zejména v případě otevřených menších ekonomik.
Reakce centrálních bank na krizi byla podle něj ve světě velmi rychlá a agresivní, což platí jak pro americkou centrální banku, tak pro Evropu.
