Jihokorejci nabízí pomoc KLDR postižené záplavami
Jižní Korea nabídla KLDR okamžitou humanitární pomoc za zhruba 164 milionů korun. Peníze by měl režim Kim Čong-ila použít na náhradu škod po nedávných záplavách na severu poloostrova.
Sever a východ KLDR postihly tento měsíc záplavy, které přinutily tisíce lidí opustit domovy. Povodně zničily úrodu a způsobily velké škody.
Sousední Jižní Korea proto nabídla Pchjongjangu humanitární pomoc za zhruba 8 milionů dolarů, tedy 164 milionů korun. Nabízená částka by měla uhradit především dodávky potravin a léků.
Pokud by Pchjongjang nabídku přijal, šlo by o první případ spolupráce mezi zeměmi od potopení jihokorejské vojenské lodi Čchonan severokorejským torpédem, letos v březnu.
Nabídka ze Soulu přišla jen několik hodin poté, co Washington rozšířil sankce proti komunistickému režimu v KLDR.
„Předpokládám, že severokorejský režim tentokrát humanitární pomoc přijme. Skutečně jako symbolickou tečku za půlročním napětím od potopení jihokorejské lodě to bude možné považovat. Svědčí o tom i další vstřícná gesta KLDR. Například ochota usednout k šestistranným rozhovorům, či předání amerického občana. Je nutné připomenout, že jde jen o zanedbatelnou tečku v dlouholetém příběhu severokorejských útoků a provokací," uvedl koreanista Petr Bláha.
Na Korejském poloostrově se často tvrdě dodržuje pravidlo "něco za něco". Podle Bláhy se však nic podobného tentokrát neodehraje:
„Jihokorejská administrativa přísnou reciprocitu nedodržuje. Humanitární pomoc není podmíněna vůbec ničím. Jde o gesto dobré vůle, které se každoročně opakuje. Zprostředkovatelem pomoci je jihokorejský Červený kříž a nepředpokládám, že Soul bude něco po KLDR požadovat.“
Hladomor hrozí nepřetržitě
Severní Korea už dříve souhlasila s obnovením šestistranných rozhovorů o ukončení jaderného programu. Jenže Jihokorejci začátek rozhovorů podmiňují omluvou za potopení ponorky Čchonan. K tomu se ale Severokorejci nepřiznali.
„Jednání s někým, kdo permanentně dohody porušuje, podle mě nemají smysl. Pro seriozní jednání o nastolení míru na poloostrově by bylo nutné, aby KLDR přiznala odpovědnost nejen za březnové potopení jihokorejské lodi ale také za útoky proti jihokorejským občanům a také za korejskou válku. Tomu ale za komunistického režimu těžko dojde. Strašení nebezpečím ze zahraničí a oslava mírumilovného socialismu jsou základními pilíři propagandy režimu,“ řekl Bláha.
Agentury uvádějí, že povodně vyhnaly z domovů tisíce lidí a že zničily úrodu. Severokorejcům prý vážně hrozí hladomor.
„Nepředpokládám, že by letošní povodně byly zásadně jiné než ty v předchozích letech. Období dešťů je v KLDR zcela obvyklé a každoročně k němu dochází. Druhou věcí je, že severokorejské direktivní hospodářství zcela zplundrovalo krajinu a nedělají se žádná opatření k předcházení povodním. Hladomor tak hrozí prakticky nepřetržitě,“ dodal koreanista.
V jižní Koreji jsou podle něho nálady vůči KLDR různé. Levicovější síly propagují spolupráci se severem. Velká část veřejnosti si ale nepřeje dál a dál nalévat peníze do severokorejského režimu.
