Šéfeditor Playboye v Indonésii půjde do vězení. Radikálové uspěli
Indonéský soud potvrdil dva roky vězení bývalému šéfeditorovi Playboye za ohrožení mravnosti. Indonésie se přitom v roce 2006 stala v historii teprve druhou islámskou zemí, kde tento pánský časopis začal vycházet.
Protesty doprovázely vydávání časopisu prakticky od počátku, tedy od dubna 2006, kdy se objevilo jeho první číslo. Došlo i k násilnostem, proto se vydavatelství raději přestěhovalo z Jakarty na ostrov Bali, který je převážně hinduistický a mnohem tolerantnější.
Islámští radikálové se ovšem obrátili na soud, který ale už před třemi lety potvrdil, že Playboy smí v Indonésii vycházet, tedy že nenarušuje místní zákony o dobrých mravech. Nejvyšší soud však nyní rozhodl jinak a někdejší šéfeditor magazínu Arnada má za mřížemi strávit dva roky.
Odpůrci tohoto verdiktu proto vládu i soudy obviňují z pokrytectví, protože tento pánský časopis se od ostatních mutací vycházejících v západních zemích výrazně odlišuje. V indonéském vydání v něm nenajdete jedinou fotografii nahé dívky. Naopak v zemi vycházejí mnohem odvážnější časopisy i s reklamami nabízejícími prostitutky.
Test tolerance nevyšel
Test tolerance, jak se také uvedení Playboye na indonéský trh označovalo, příliš nevyšel. Navíc už před čtyřmi roky vydávání časopisu využily radikální muslimské organizace, jejichž členové i příznivci vyrazili do ulic s argumenty, že vydávání pánského časopisu zvýší počet znásilnění.
Nepomohlo ani ujišťování šéfeditora, že Playboy nikdy nezveřejní fotografii nahé ženy a že jeho vydávání je zároveň důležité pro zachování pluralitní společnosti. Téma o šíření údajné pornografie se ovšem nakonec dostalo i do parlamentu, kde se rozhořela i diskuse o tom, jak se vlastně mají dívky a ženy oblékat a zda by lokální vlády mohly samy rozhodovat o zavádění islámského práva šaría, atd.
Indonésie je však stále sekulární společností, kde je relativně svobodný tisk, i když v některých částech, jako např. v Acehu vládnou islamisté tvrdou rukou. Radikálové, kterých je naprostá menšina, však jsou v posledních letech stále hlasitěji slyšet a rozsudek nad exšéfem Playboye je jejich dílčím vítězstvím.
Internetové reakce Indonésanů upozorňují na to, že mnohem nebezpečnější je právě činnost fundamentálních hnutí, která dál volně existují. A extrémisté stále častěji využívají ke své propagaci i sociální sítě, především Facebook, přestože nahlas odmítají moderní technologie pocházející ze západních zemí.
Prostřednictvím internetu se snaží ovlivňovat i příslušníky střední třídy a vysokoškolsky vzdělané lidi. A to je samozřejmě i výzva pro indonéskou vládu a celou společnost.
