Den v mangrovech

15. říjen 2010

Abychom se dostali na rozhlednu včas, museli jsme vstávat již před pátou hodinou ranní – slunce tady vychází okolo šesté. V dálce byl slyšet zpěv gibona Müllerova, a tak jsme pospíchali, abychom mohli shora pozorovat, s jakou lehkostí se pohybuje mezi korunami stromů.

Na rozhlednu jsme vystoupali včas a byli jsme odměněni nádherným pohledem na sluncem zalité koruny stromů. Vůbec se nám nechtělo ani pomyslet na to, že musíme zpátky do města mezi všechny ty hlučné automobily a davy lidí. Ale museli jsme se vrátit do Balikpapanu - zítra totiž odjíždíme do mangrovů, na Standovu terénní stanici, kde bychom rádi zůstali několik dní, prohlédli si zdejší lokality a vyzkoušeli si pozorování kahaů nosatých.

Druhý den jsme zabalili všechny potřebné věci, naložili je do loďky a vyrazili. Přidalo se k nám ještě několik Američanů, kteří studují primáty na jiné přilehlé lokalitě. Značnou část cesty jsme jeli přes moře. Naštěstí bylo klidné, a tak nehrozilo, že bychom se s lodí stavěnou na plavbu po řece převrhli. Po několika hodinové plavbě jsme se dostali mezi ostrůvky porostlé mangrovovým pralesem. Na jednom z nich byla postavená i terénní stanice, což je vlastně jen jakási chatka na dřevěných kůlech. Tady jsme se zabydleli a vyrazili zpět na řeku hledat kahauy nosaté.

Kahau nosatý je takzvaným vlajkovým druhem těchto mangrovů. Vlajkový druh je populární a veřejností oblíbená rostlina nebo zvíře, je často spojován s významnou kulturní hodnotou a jeho ochrana zaštiťuje i ostatní druhy obývající tentýž areál. Výzkum a ochrana takového druhu bývá pak pro biology prioritní. Kahauové v této oblasti jsou velmi bojácní a k jejich výzkumu by bylo potřeba je nejprve habituovat, tedy přivyknout je na přítomnost člověka. Na této lokalitě žije několik skupin těchto primátů a o jejich pohybu a ekologii se toho dosud ví jen málo.

Po chvilce kroužení kolem ostrovů jsme konečně narazili na první skupinu kahaů, rychle ale zmizeli uvnitř mangrovů. Cestou jsme potkali ještě několik dalších tlup. Míjeli jsme také zátoku, kde se často zdržují orcely tuponosé, kytovci žijící v řekách a pobřežních vodách jihovýchodní Asie, kteří dorůstají do velikosti skoro tří metrů. Většinou se pohybují v malých skupinách. V dnešní době početnost tohoto druhu obzvláště v některých lokalitách, klesá. My jsme bohužel zahlédli jen několik hřbetních ploutví, které se vynořily v dálce na obzoru. Už se začalo stmívat a na černých siluetách stromů začaly poblikávat světlušky. Na chvilku jsme vypnuli motor lodi a jen tak jsme poslouchali zvuky nočních mangrovů. Byl ale čas vrátit se do tábora. Zítra nás čeká celý den pozorování na lodi.

autor: Veronika Roubová
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.