Češi nejvíce sází na fotbal a hokej. Investují ale málo, ukázal průzkum

Češi sází nejvíce ve střední Evropě, a to hlavně pro radost. Slováci chtějí vsadit co nejméně a vyhrát co nejvíc. A Poláci? Ti jsou poměrně konzervativní. Co se naučí hrát, u toho také zůstanou. Mentalitu sázkařů a trendy v kurzovém sázení zjišťoval nejnovější průzkum společnosti Faktum Invenio pro sázkovou kancelář Fortuna. Co z něj ještě vyplynulo?

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Herna (ilustrační foto)

Herna (ilustrační foto) | Foto: Marián Vojtek

Česko zažívá podle všeho sázkařský boom. Se sázením má zkušenosti každý třetí člověk. Na Slovensku alespoň občas sází každý čtvrtý, v Polsku každý desátý. Nejčastěji hrají muži, u nás střední generace mezi 30 až 55 lety. V Polsku je klientela mladší - mezi 18 až 34 roky. Sází zejména lidé ve městech.

A jací čeští, slovenští a polští sázkaři jsou? Ovlivňuje je národní mentalita?

Přehrát

00:00 / 00:00

Češi sází nejvíce ve střední Evropě, a to hlavně pro radost, vyplávý z průzkumu společnosti Factum Invenio. příspěvek Markéty Bartošové.

„V praxi se ukazuje, že nic takového neexistuje, ale určitě se tady projevují určité kulturní odlišnosti, které ukazují, a víme to i z jiných průzkumů, že Češi jsou hravější, Slováci a zejména Poláci berou sázení konkurenčněji jako soupeření s bookmakerem,“ řekl Rádiu Česko sociolog Jan Herzmann z Factum Invenio.

Poláky svazuje přísná legislativa

A polští sázkaři jsou také v sázení nejzdrženlivější. Proč? Svazuje je přísná legislativa - zejména co se týká internetového sázení, vysvětluje mluvčí sázkové kanceláře Fortuna Vladan Crha

„Když to srovnám podle liberálnosti trhu, tak asi nejliberálnější je v tomto směru Slovensko, kde i sázky přes internet byly povoleny nejprve, Česká republika je někde uprostřed a nejrestriktivnější legislativu má Polsko, kde v tuto chvíli není pro firmy licencované v Polsku povoleno internetové sázení. Což bohužel neznamená, že tam sázky přes internet nejsou, ale pouze jsou realizovány přes tzv. offshoreové firmy, takže polský stát z toho nemá ani zlotý na daních.“

Jenže nejen v Polsku ale i v Česku a na Slovensku se chystá změna legislativy. Česká vláda chce změnit zvýšit zdanění hazardu a zpřísnit jeho regulaci. Sázkové kanceláře budou muset odvádět 20 % zisků z hazardu přímo do státního rozpočtu. Ale podle Vladana Crhy z Fortuny je třeba počkat, jak bude konkrétní návrh vypadat:

„Hodně záleží na tom, jakým způsobem a jaká případná úroveň zdanění by byla, jak by to bylo realizováno, jestli by se to týkalo samotných vkladů nebo potom až výnosů ze sázení. Teď je asi příliš brzy na to rozebírat ty důsledky.“

Zdraží sázení v Česku?

Pokud ale návrh projde, lze očekávat, že se sázení v Česku zdraží. A Češi začnou ještě ve větší míře utíkat k offshoreovým sázkovým společnostem. Ty nabízejí služby pouze on-line a nemají sídlo v České republice, ale na Maltě nebo Gibraltaru. A daně tedy - samozřejmě mnohokrát nižší - platí tam.

Od 1. ledna 2009 je sázení přes internet legální i u nás. Klientela z kamenných poboček se tam ale zatím nepřesunula, i když se lidé z oboru shodují, že je to nevyhnutelné. Má to totiž řadu výhod.

Výhody internetového sázení

Zaprvé - je pohodlnější. Prostřednictvím několika kliků můžete vsadit "přímo z pohovky". Zadruhé je to výhodnější: internetové sázkovky nabízejí zpravidla lepší kurzy a také větčí bonusy těm, kteří se u nich zareigisturují. Zatřetí můžete sázet i během zápasů - kurzy se mění takřka po vteřinách, podle toho, jak se zápas či závod vyvíjí. A za čtvrté, nabídka možných sázek na internetu je pořád ještě o dost větší než v kamenných pobočkách.

I když, jak říká nejmenovaný sázkař z Prahy, rozdíly se postupně stírají:

„Řekl bych, že v posledních dvou letech kamenné pobočky pochopily, že odliv zákazníků není náhodný, to znamená, že musí něco udělat pro zkvalitnění služeb, ať jsou to bonusy, zavedení internetového sázení, byť není zdaleka designově ani podle nabídky tak kvalitní. Ale určitě se hodně rozšiřuje nabídka. Šance byla první sázkovka, která přišla třeba s handicapy nebo se sázkami over-under, které já osobně hodně využívám, to znamená počet gólů, ne na to, kdo vyhraje, ale kolik gólů nebo kolik bodů padne v zápase. Je to větší sranda to potom sledovat. Postupně se to rozšiřovalo na poločasy nebo v hokeji na třetiny, na přímo střelce branek: dneska můžete vsadit, že dá Jágr gól, že dá Jágr první gól, že vstřelí hattrick, jaký tým dostane žlutou kartu. Když to přeženu, tak si můžete vsadit na to, jaká čísla budou mít všichni střelci branek v součtu jejich čísel dresů, takové nesmysly.“

Sdílená radost, dvojnásobná radost

Jenže podle výsledků průzkumu se lidé o své zážitky ze sázení rádi dělí. I proto zatím zůstávají na pobočkách, tam hraje 80 % Čechů, na sázkovém terminálu 36 %, na internetu 13 % a přes telefon zhruba 5 %. To potvrzuje i sociolog Jan Herzmann z Factum Invenio:

„Tradice a zážitek zůstává, pro spoustu sázejících právě na kurzové sázky je důležité být v osobním kontaktu, vzniká tam jakási komunita. Internet nabízí také komunitní prostředí, ale prožitek je jiný, takže zejména střední generace se „drží“ poboček. Lidé na internetu sází sami. V tu chvíli, kdy sází, jsou odděleni a koncentrováni na svoji sázku, ale potom o zážitku komunikují na různých blozích, na Facebooku, ti lidé si vyměňují tipy a zážitky, pochlubí se, že byli lepší než bookmaker a vyhráli.“

Kontakty zajistí dobré tipy. Nebo také ne

Komunitní sázení má i další výhody. Pokud se člověk vyzná, může přijít k docela zajímavý tipům na sázky, k zajímavým informacím, a na tom se dá dobře vydělat, potvrzuje nejmenovaný sázkař z Prahy:

„Dříve jsem byl členem spolku na internetu na nejmenovaném serveru, a tam jsem dostával od kluků ze zahraničí informace o prodaných zápasech, dával jsem jednou 30 000na norskou ligu na hokej, když jeden tým měl virovou epidemii přijeli junioři a pořád byl proti nim kurs 1:9, takže to se muselo trestat. Ale už se i nezadařilo. Člověk dostane informaci, že je prodaná 3. liga nebo čtvrtá, nižší, potom to skončí nerozhodně, takže asi 25 000 jsem provařil na jednom zápasu.“

Nejvíce se u nás a na Slovensku sází na fotbal a hokej

Tehdy hrály hokej České Budějovice se Spartou, vzpomíná pražský sázkař. Hokej patří u nás k sázkařským evergreenům, stejně tak na Slovensku. Na prvním místě je ale v obou zemích fotbal, na třetím dostihy, následuje tenis a basketbal.

Ale pozor, v Polsku se dostihy drží hned za fotbalem, proč vysvětluje sociolog Jan Herzmann:

„Dostihy jsou v tomto směru zajímavý sport v tomto směru, tady má veřejné mínění velkou setrvačnost. Představy, které byly tvořeny historicky, filmem, potom třeba i prvorepublikovou realitou ve všech těch třech zemích, přetrvávají do dneška. A k je ještě jedna zajímavá odlišnost v Polsku, a to je poměrně vysoká pozice ploché dráhy.“

Jinde v Evropě lidé sází na vodní pólo, dostihy nebo kriket

Takových anomálií najdeme ve světě celou řadu: Maďaři sází na vodní pólo, Balkán hoří pro volejbal, Velká Británie pro dostihy, kriket a pozemní hokej. Odlišnosti ale najdeme i ve způsobu sázení. Češi milují sázky na nejrůznější kuriozity, potvrzuje Vladan Crha, mluvčí sázkové kanceláře Fortuna.

„Příkladem mohou být sázky na výsledky voleb, ale třeba i na to, jestli Švýcarsko vydá do konce roku pana Pitra, nebo kdo se stane prezidentem v Polsku a podobně.“

„Dvackaři“ v přesile

Takové kuriozity ale netvoří velkou část objemu vsazených peněz. Vsazené částky se velmi liší, závisí na příjmech toho kterého sázkaře, ale převažují drobné tipy, říká Vladan Crha z Fortuny:

„Sumy, které lidi za sportovní sázky utratí, jsou srovnatelné. Hodně záleží na spíše ekonomické úrovni daných zemí. Jsou to relativně malé částky. Drtivou většinu sportovních sázkařů tvoří ti, kterým se v České republice říká dvackaři.“

Crha potvrzuje, že Češi milují hazard, ale poskrovnu!

Marián Vojtek, Markéta Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme