Prezident Václav Klaus po sedmi letech znovu vystoupil před poslanci. Sněmovně v projevu mimo jiné doporučil, aby se zabývala změnou postavení Ústavní soudu tak, aby se nemohl chovat jako nekontrolovaná třetí parlamentní komora. Část poslanců s voláním po změně postavení ÚS nesouhlasí, většinou ale poslanci hodnotí Klausův projev kladně.

Tento článek je více než rok starý.

19:22 7. září 2010 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Očekávalo se, že hlavní důraz položí prezident na potřebu dalších reforem. V úvodu se ale dotkl jiné otázky - vrátil se k výsledkům letošních parlamentních voleb. Ty podle něj překreslily českou politickou mapu.

„Mám na mysli bezprecedentní zásah Ústavního soudu, který znemožnil loňské podzimní konání předčasných voleb v termínu, o kterém přijetím ústavního zákona o zkrácení volebního období rozhodly předchozí sněmovna i Senát. Nebylo to politicky neutrální,“ připomněl před poslanci prezident.

Nechce prý zpochybňovat platnost posledních sněmovních voleb, ale upozornil: „Nemůže být pochyb o tom, že pokud by volby proběhly v termínu, který stanovil zákonodárce, byly by jejich výsledky jiné. Posunutí volebního termínu o více než půl roku situaci změnilo.“

Z toho podle Václava Klause vyplývá důležitá lekce: „Proto by se tato sněmovna měla zabývat i redefinicí postavení Ústavního soudu v našem ústavním systému tak, aby nemohl fungovat jako svým způsobem třetí a často rozhodující, neboť už nikým nekontrolovatelná parlamentní komora. Ústavnímu soudu patří role vykladatele a strážce ústavy ve vztahu k obecným zákonům, nikoli role faktického ústavodárce.“

Klausova kritika ÚS má své zastánce, ale i odpůrce

S kritikou Ústavního soudu někteří poslanci nesouhlasí. Například podle lídra ČSSD Bohuslava Sobotky rozhodnutí ÚS mělo nepochybně vliv na určité překreslení politické mapy České republiky, na druhou stranu z toho nechce Sobotka vyvozovat potřebu redefinovat ústavní roli Ústavního soudu nějakým rozsáhlejším způsobem.

Také předseda TOP 09 a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg s kritikou Ústavního soudu zcela nesouhlasí. Zdůraznil nutnost rovnováhy v ústavě a naopak považuje postavení sněmovny za velmi silné, a proto ocenil možnost kontroly.

S kritikou ÚS se naopak ztotožňuje Marek Benda, místopředseda poslaneckého klubu ODS. „Já jsem to rozhodnutí Ústavního soudu loni na podzim pokládal téměř za katastrofické pro tuto zemi z mnoha důvodů. A myslím, že je dobře, že prezident na to takto silně upozornil,“ řekl Benda v Ozvěnách dne.

Souhlasí s tím také místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Podle něj Ústavní soud využil slabosti Poslanecké sněmovny v době těsně před předpokládanými předčasnými parlamentními volbami.

„A je potřeba také určitým způsobem změnit počet různých legislativních zákonů. Existuje tady určitá nepřehlednost a mělo by dojít k jakési inventuře jednotlivých zákonných norem v ČR,“ uvedl.

Evropská legislativa

Prezident v projevu také uvedl, že by český parlament neměl jen mechanicky přebírat evropskou legislativu. Sněmovna by podle něj měla mít při přebírání norem z Evropské unie větší sebevědomí.

„Mám tím na mysli mechanické přebírání legislativy a nařízení Evropské unie, zvláště těch jejích částí, které se netýkají chodu společného evropského prostoru, ale které "shora" a často mimořádně necitlivě zasahují do výsostných a detailních pravomocí České republiky a zájmů jejich občanů,“ uvedl.

Ministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil ve Světě o jedné souhlasil s nutností racionálnosti při přejímání evropského práva. „Doufám, že tato vláda bude přistupovat k přejímání střízlivěji."

Reformní roky

Co se týče reformních kroků, prezident řekl, že síla vládní koalice ve sněmovně dává větší šanci na prosazení reforem než kdykoliv dříve. „Máme příležitost, která se již nemusí opakovat. Jednoznačné rozvrstvení sil dává naději, že složité reformy, které před námi stojí, a jejichž společným jmenovatelem je deficit našich veřejných financí, mají právě teď větší šanci na řešení než v minulých letech.“

Předseda Věcí Veřejných Radek John zas považuje prezidentův projev za tichou podporu záměrů vládní koalice. „Myslím, že pan prezident dal plnou podporu reformám, které se pokusíme udělat. Máme na to 118 hlasů. A velmi doufám, že hádky v médiích nezabrání tomu, abychom prosadili těch 600 bodů, na kterých jsme se domluvili,“ řekl Rádiu Česko.

„Pan prezident připomněl, že i před 7 lety ve svém vystoupení mluvil o potřebě reformy veřejných financí, mluvil o tom, že je třeba předefinovat vztah státu a občana. Myslím, že v tomto směru tuto vládu jednoznačně podpořil,“ uvedl Marek Benda.

Podle Škromacha je těžké z prezidentova projevu vyčíst, zda se současná vláda může v reformním úsilí spolehnout na jeho podporu. Bude podle něj záležet na tom, jak k tomu bude přistupovat. Zdůraznil, že zatím se každým druhým dnem mění názory a stanoviska.

„Mají-li být tady trvanlivé reformy a pan prezident se k tomu vyjadřoval už i v minulých letech, pak by měly být v souladu daleko širším, než pouze na platformě vládní většiny, byť je relativně větší než v minulém volebním období. Například u důchodové reformy by bylo vhodné hledat formu jakéhosi střechového ústavního zákona, který by nebylo možné měnit po každých volbách,“ přiblížil.

Apel na práci poslanců

Politolog Jan Kubáček vidí jako hlavní poselství prezidenta Klause v projevu k poslancům kromě omezení pravomocí Ústavního soudu také apel na zkvalitnění práce poslanců. „Větší úcta vůči legislativním návrhům vlády a umírněnost v případě zákonodárných iniciativ jednotlivých poslanců. Bezesporu by to pomohlo kvalitě českých zákonů a přehlednosti českého legislativního procesu. A může to začít dnešním momentem,“ řekl v Ozvěnách dne.

Podle politologa se prezident rozhodl po sedmi letech vystoupit ve sněmovně, protože ‘tak trochu buduje svůj historický odkaz‘ a své místo v současných českých dějinách.

„Uvědomuje si, že má šanci si vytvořit finální příběh své politické kariéry, ještě prosadit řadu svých pohledů do činnosti PS, dát tomu jistý étos. A tak trochu i k těm posléze legislativním úspěchům poslanecké většiny přidat i svůj vklad,“ řekl.

Gazdík, Zaorálek: zásah vůči ÚS není aktuálním tématem

Ústavní soud v posledních rozhodnutích překročil jednu významnou hranici. Do té doby fungoval jako strážce české ústavy a loni udělal průlom, když zrušil část ústavy. K tomu nebyl zřízen,“ upozorňuje ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Ladislav Jakl.

Klaus chtěl podle Jakla upozornit na nebezpečí nekontrolovatelnosti soudu. „Nad Ústavním soudem stojí ústava a on nyní oznámil: ‚Nikoli, já stojím nad ústavou.‘,“ tvrdí Jakl.

Navzdory někdejším tvrzením Jiřího Paroubka, že rozhodnutí Ústavního soudu ovlivnilo i volební výsledek ČSSD, nepovažuje místopředseda sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek redefinici Ústavního soudu za hlavní úkol.

„Nevidím Ústavní soud jako politického soupeře. Redefinice Ústavního soudu je tématem spíše pro ústavní odborníky,“ říká.

„Naše strana je proti oslabení pravomocí Ústavního soudu,“ souhlasí předseda poslaneckého klubu TOP 09-Starostové Petr Gazdík.

„Jsem rád, že pan prezident mluvil o úbytku útoků a hrubosti, o vážnosti sněmovny a větší důvěře veřejnosti v politiku. A také že podpořil reformy, které tato vláda chystá,“ hodnotí Gazdík další Klausovy myšlenky.

„Velkým tématem posledních dnů je řešení důsledků hospodářské krize a budování sociálního smíru, určité velké dohody. Mrzí mne, že toto téma jsem tam nezaslechl,“ upozorňuje Zaorálek.

Milan Kopp, Milada Richterová, Katarína Brezovská, Lucie Maňourová, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít