Termiti budou „věštit“ změny v savanách
Africká savana je nepravidelně poseta „mrakodrapy“, které vytvořili termiti. Sofistikované vzdušné mapování a 3D modely ukazují, že velikost a distribuce termitišť je všechno, jen ne náhodná. A že nám může hodně říct o tom, jak bude savana vypadat v době budoucích klimatických změn.
Výzkum ekologie savan obvykle probíhá v regionálním měřítku a zaměřuje se na lesnaté oblasti roztroušené po větších travnatých plochách. A navzdory tomu, že savana není zcela plochá, přinášejí výsledky obvykle jen dvourozměrný pohled. Vědci z Carnegie Institution však mají k dispozici unikátní systém vzdušného mapování, který krajinu skenuje podobně, jako lekářské přístroje lidské tělo. Klíčovou složkou systému je zařízení LIDAR (Light Detection And Ranging), které dokáže proniknout příkrovem stromů a vytvořit trojrozměrné modely jak vegetace, tak i termitích hnízd. Vědci zmapovali území o rozloze 192 mil čtverečních v Krugerově národním parku a kromě 3D modelů si z průzkumu odnesli také spektrografické informace o složení půdy.
Zjistili, že o typu vegetace i hustotě termitích hnízd rozhoduje množství srážek, nadmořská výška i složení půdy. Termiti si svá několik metrů vysoká nadzemní hnízda nejraději staví v oblastech, která nejsou ani příliš vlhká, ani příliš suchá. Vysokou hustotu termitišť najdeme na dobře odvodněných úbočích kopců, která se nacházejí nad místy, do kterých porézní půdou proteče voda a zachycuje se na jílovitém podloží. Stejné prostředí vyhovuje i stromům, zatímco traviny dominují vlhčím svahům. Podle vědců tyto komplexní vztahy dělají z termitů výborný indikátor půdní geologie a hydrologie. Výhodou také je, že zatímco vegetace se ve vlhkém a suchém ročním období mění, termitiště žádným sezónním fluktuacím nepodléhají.
Vědci předpokládají, že na základě znalostí vztahu mezi termitišti, vegetací a půdní vlhkostí bude možné předpovídat, jak se krajina promění během budoucích klimatických změn. Odhaduje se, že stoupající teploty zvýší variabilitu v množství afrických srážek. Některé části savan proto budou sušší než dnes a travnaté oblasti zřejmě nahradí lesy. Tyto změny budou záviset na komplexních, ale předvídatelných hydrologických procesech podél úbočí kopců. A na ně by podle všeho měli reagovat termiti při stavbě svých hnízd viditelných i ze vzduchu.
Zdroj: Carnegie Institution
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
