Sudetští Němci budou mít v Ústí nad Labem stálou expozici
Sudetští Němci budou mít v Ústí nad Labem první a jedinou stálou expozici. Otevře se začátkem roku 2012. Na její koncepci už ale druhým rokem pracuje tým českých historiků a muzejníků.
Expozice o Němcích v českých zemích má jedno velké úskalí. Rozlišovat mezi německým a českým není vždycky jednoduché, říká historik Matěj Spurný, který se na koncepci výstavy podílí:
„Problém je, že před rokem 1848 není tak snadné identifikovat, kdo byli Němci a dohledat, která část obyvatelstva českých zemí se dá pokládat za Němce, proto ta výstava má mezník, a to bude i expozičně uděláno, rok 1848.“
U období před rokem 1848 se historici snaží o dobrodružné dohledávání toho, kdo to vlastně byli sudetští Němci. S dohledáváním zajdou až do doby osídlování, které probíhalo ve 13. století.
Záměrem pracovní skupiny je odpolitizovat téma českých Němců. Ukázat jejich každodennost, kulturu, zvyky a to jak během staletí proměnili české pohraničí.
„Samozřejmě záležitosti takových kapitol jako byl nástup nacismu v Sudetech ve 30.letech tam budou. My se nesnažíme něco vytěsnit, snažíme se ukázat, že tyto konflikty nejsou to jediné, co by nás na soužití Němců a Čechů v českých zemích mělo zajímat,“ říká Spurný.
O novém muzeum českých Němců mluvila v pořadu Stalo se dnes ředitelka obecně prospěšné společnosti Collegium Bohemikum Blanka Mouralová.
„My bychom nechtěli, aby tragický konec česko-německého soužití na našem území, ke kterému došlo ve 20. století, nějakým způsobem zastínil těch 8 století před tím, kdy tady tyto dvě jazykové skupiny žily vedle sebe a na hospodářském a kulturním rozvoji naší země se velmi podstatným dílem podíleli také Němci,“ dodává ředitelka obecně prospěšné společnosti Collegium Bohemikum Blanka Mouralová.
Podle historika Jana Šíchy jsou sudetští Němci součástí české reflexe dějin a tak je i muzejní projekt pojímán: "Objevujeme pro české publikum zapomenuté stránky vlastní české historie.”
Odsun německy mluvících obyvatel z českých zemí pojímají historici připravující projekt střízlivě, odborně, v číslech, v rodinných událostech a v politických událostech, které předcházely.
“V expozici konstatujeme poválečné excesy, které na rozdíl od Lidic nebyly dělány ze státního a armádního rozhodnutí. Budeme se hlavně věnovat Ústí nad labem, Pohořelicům, Postoloprtům a dalším. Tento materiál je z větší části vybádaný, po válce probíhala vyšetřování, která byla z větší části po roce 1948 zastavena. Všechno se to dá věcně a s lidským rozměrem konstatovat,” dodává Šícha.
Pracovní skupina, která výstavu připravuje, je složená z českých historiků a muzejníků. Radí se ale také s německými odborníky.
S myšlenkou muzea českých Němců přišla ředitelka obecně prospěšné společnosti Collegium Bohemikum Blanka Mouralová.
