Ekologové varují před narůstající těžbou dřeva na Šumavě
Rekordní těžbu dřeva už druhým rokem vykazuje Národní park Šumava. Letos dřevorubci vykáceli 250 tisíc kubíků a tendry jsou vypsané na dalších 22 tisíc. Rekordní těžba je důsledkem přemnožení kůrovce po orkánu Kyrill před třemi lety. Stroje ale podle kritiků ničí Šumavu víc než samotný brouk.
Válka o kůrovce na Šumavě už trochu polevila, ale tím, jak se střídají ministři a jejich názory, podle pozorovatelů jistě zase nabude na síle. Nový ministr životního prostředí Pavel Drobil se už nechal slyšet, že kůrovcem zasažený les je třeba těžit. To pravděpodobně přinese tuhý odpor ze strany nejen mnohých vědců, ale především nevládních organizací jako je třeba Hnutí Duha.
Ekologičtí aktivisté přitom už dávno přišli na to, že na svoji stranu získají politiky teprve tehdy, když získají veřejnost. A právě to na Šumavě dělají a podle průzkumů se jim to docela daří. Veřejnost se začíná přiklánět divočině.
„I sem do Národního parku Šumava přicházejí miliony lidí, kterým je potřeba to vysvětlit, ale myslím, že to vidí i sami. A těch, kteří by říkali, že je to špatně, je málo,“ řekl Radiožurnálu guru šumavských aktivistů Jaromír Bláha z Hnutí Duha, který právě skupině lidí vysvětloval, jak složitý je vztah kůrovce a dalších organismů a jak mu člověk málo rozumí.
Ekologové kritizují rekordní těžbu dřeva na Šumavě. Podrobnosti od reportéra Lubomíra Smatany.
Bláhu poslouchalo několik desítek lidí, kteří se přihlásili na čtyřdenní pochod Šumavou. Například masér Eman Pokorný přijel z Hradce Králové, aby si znovu prohlédl takzvaný suchý les. „První dojem bylo překvapení. A začíná se mi to líbit. Když tam jdu ráno za mlhy, opravdu to připomíná, pralesy, divočinu,“ říká.
Motivace dalších zájemců je podobná. V proslulém kůrovcovém sporu na Šumavě se podle svých slov ztrácejí, nevěří médiím a tak to chtějí vidět na vlastní oči. Hnutí Duha v čele s Jaromírem Bláhou jejich přání rádo plní.
U Plešného jezera však naráží na odpor manželské dvojice z Liberce. „Nelíbí se mi to. Tohle jsme měli v Jizerkách. Není důvod to nevykácet, “ říká muž a žena rezolutně dodává: „Je třeba to vytěžit, vždyť to vypadá hrozně.“
Manželé stoupají až na vrchol Plechý. Přímo na česko-německé hranici je vidět jak důsledky těžby, tak důsledky přirozené obnovy lesa. Dostávají vysvětlovací lekce od šéfa Duhy. Manželka zůstává ve svých názorech pevná, ale muž je po diskusi trochu nalomený: „Já jsem nebyl skalní příznivce těžby, tak jsem to nemyslel, ale vadí mi, aby se to rozšířilo všude.“
V kůrovcovém sporu zvítězí ten, kdo získá veřejnost
Kácení nebo divočina v Národním parku Šumava je zřejmě nejproslulejší spor na poli ochrany životního prostředí v Česku. Názorně odhaluje politické tlaky, lobby dřevařů, ale i lobby aktivistů nebo vědců.
A jak upozorňuje reportér Radiožurnálu Lubomír Smatana, ať má pravdu ta či ona strana, to není důležité. „Na odborné argumenty politici neslyší. Proto je ve sporu o kůrovce klíčové, kdo na svou stranu získá veřejné mínění. Toho si politici hledí podstatně víc a ani nemusejí chodit do lesa,“ říká.
