Turci rozhodnou v referendu o budoucnosti nové ústavy
Turecko v posledních týdnech nemluví o ničem jiném, než o chystaném referendu, které má rozhodnout o budoucnosti turecké ústavy. Země se rozdělila na dva tábory – na příznivce premiéra Erdogana, který změny prosazuje a na jeho odpůrce, kteří v nové ústavě vidí jen posílení vládní moci.
Podle argumentů tureckého premiéra má nová ústava omezit pravomoce armády a zamezit tak tomu, co se naposledy stalo v roce 1980, kdy vojsko sesadilo už potřetí v turecké historii vládu a provedlo státní převrat. Datum očekávaného referenda je stejné jako datum výročí tohoto převratu – 12. září.
12. září roku 1980 bylo v Turecku 650 tisíc lidí zatčeno, 98 tisíc lidí bylo obviněno za členství v nelegální organizacích, 30 tisíc lidí bylo propuštěno z práce a 160 lidí zemřelo ve vězení na následky mučení.“
„Zrovna jsem se chystal jít koupit chleba k snídani, ale všude v ulicích jsem viděl vojáky. Nemohli jsme pak vyjít z domu po několik dní, báli jsme se. V ulicích byli všude vojáci a tanky. S kamarády jsem byl aktivní proti vládě, plánovali jsme revoluci, takže jsme se báli, že i nás zatknou. Už předtím jsme byli zatčení kvůli zakázanému divadlu a policie na nás měla spis, o to větší strach jsme měli,“ vzpomíná na události jednapadesátiletý Fatih .
Fatih měl tehdy štěstí a ve vězení neskončil. Ne všichni ale na tom byli stejně. Jen z Fatihova okolí skončilo za mřížemi, na více než 20 let, asi desítka lidí.
Armádní generálové tehdy vysvětlovali svůj zásah tím, že museli zamezit sílícímu působení komunistických, fašistických a islamistických skupin. Požadovali návrat k jediné možné ideologii, a to k ataturkismu.
Armáda je brzdou vstupu
„Podle mě je teď Turecko politicky pozadu, je na tom hůř než tehdy. Lidé nemají ani ponětí o politice, nikdo se o nic nezajímá. Po převratu vláda všechny zastrašovala tak dlouho, že se lidé přestali o všechno zajímat. Pokud lidé nemají vlastní názor, jsou snáze ovladatelní a to se jim bohužel podařilo,“ rozčiluje se Fatih.
Víc než o ústavu, jde v tomto referendu o vyjádření podpory nebo naopak nesouhlasu současné turecké vládě. Země se opět jednou rozdělila a ostře názorově vymezila a ve vzduchu zůstává jediná otázka: Jaká je budoucnost Turecka?
Případný reformní balíček obsahující mimo jiné větší podřízení armády civilní správě by měl usnadnit přístup Turecka do EU, míní bývalý velvyslanec v Turecku a Jordánsku Tomáš Laně. „Jednou z hlavních překážek vstupu do Unie je právě přebujelá úloha armády.“
