EU podporuje vzdělávání dospělých. V ČR ale zájem upadá
Už deset let funguje v Česku evropský program Grundtvig, který finančně podporuje vzdělávání dospělých, tedy oblast, do které plyne z tuzemského rozpočtu jen minimum finančních zdrojů. Zřejmě i proto patří Česká republika v oblasti vzdělávání dospělé populace mezi země, které jsou poměrně daleko za průměrem Evropské unie.
Výrazně se tak liší od Skandinávie, která patří v oblasti celoživotního vzdělávání mezi světovou špičku.
Zatímco v Unii se vzdělává průměrně více než 9 procent dospělých a například v Dánsku, které patří na špičku v této oblasti, je to dokonce 31 procent populace, u nás na sobě v dospělém věku pracuje už jen necelých sedm procent lidí. Podle Jakuba Stárka, ředitele odboru dalšího vzdělávání min. školství, to souvisí s naším středoškolským vzdělávacím systémem.
Unijní podpora vzdělávacích programů pro dospělé. Téma příspěvku Nadi Bělovské.
„Česká republika je na tom nejlépe z celé EU v dokončení středoškolského vzdělání. V ostatních státech tomu tak není, a to je motivuje k tomu, aby vznikaly systémy dalšího vzdělávání. V současné době existuje ve světě jiná výzva, která vyplývá z faktu, že člověk nedělá jedno povolání celý život. Řada lidí v ČR má pocit, že se po dosažení středního vzdělání nemusí dále vzdělávat. Tento pocit je mylný,“ říká Jakub Stárek, ředitel odboru dalšího vzdělávání ministerstva školství.
Stárek ale také zároveň připouští, že stát v současné době vzdělávání dospělých příliš finančně nepodporuje a nechává ho v rukou zaměstnavatelů a samoplátců.
Tomu taky odpovídá forma vzdělávání dospělých, která stojí především na různých rekvalifikačních kurzech a pak na seminářích a školeních, které platí svým zaměstnancům jejich zaměstnavatelé, říká výkonný ředitel Asociace institucí vzdělávání dospělých Tomáš Langer.
„Většina prostředků na vzdělávání dospělých teče přes podniky. Bohužel stát nepodporuje možnost zájmového nebo občanského vzdělávání. Na rozdíl například od okolních zemí. U nás je podporována oblast pouze profesního vzdělávání, což souvisí i s problémem současné mládeže. Uvidíme, zda bude do budoucna podporována i tato větev vzdělání,“ uvedl pro Rádio Česko Langer, podle kterého je to škoda, protože státy, který své lidi vzdělávají, mají obvykle menší problémy s nezaměstnaností.
„Existuje řada mezinárodních průzkumů, z kterých vyplývá, že profesní vzdělávání je jeden z nástrojů zaměstnanosti, což je jeden z konceptů EU,“ dodal Langer. Potřebu vzdělávat se si ale musí uvědomovat i sami dospělí a to je v Česku problém, protože průzkumy jasně ukazují, že většina lidí ochotu na sobě dále pracovat postrádá, potvrzuje Langer.
„Z průzkumů vyplývá, že příliš velký zájem o další vzdělávání není. Mezi nejčastější důvody, které vedou k nezájmu a jež lidé uvádějí, patří nedostatek času, nedostatek financí a lenost. Pohodlný život většině respondentům vlastně vyhovuje,“ upřesnil Langer.
Pohodlní Češi
Zmíněné tvrzení dokládají i aktuální statistiky, které ukazují, že 70 procent našich obyvatel si myslí, že má vzdělávání dostatečné a nemusí si ho jakkoliv dát prohlubovat. Ty velké statistické rozdíly, které ukazují jen malou ochotu Čechů dále na sobě pracovat, ale mohou souviset také s tím, že u nás se skutečně dospělým nabízejí především profesní programy a různá jazyková a IT školení, zatímco například v Rakousku stát do vzdělávacích aktivit zařazuje i různé zájmové aktivity.
„Naši sousedé se soustředí nejen na podporu vzdělávání, ale i na podporu zájmových aktivit. Příkladem jsou ruční práce, kurzy keramiky, rybářství, včelařství a řady dalších oborům které slouží k rozvinutí zájmů člověka, nikoli jeho profesních dovedností. Navíc Rakušané mají systém takzvaného třetinového financování, kdy třetinu zmíněných aktivit hradí stát, další příslušná municipalita a zbylou třetinu občan,“ vysvětlil Langer.
U nás se chystal podobný projekt, který počítal s poměrně velkorysým rozpočtem 4 miliard korun na podporu individuálního vzdělávání, zatím byl ale současnou vládou pozastaven a stále proto platí, že většinu kurzů, které nehradí zaměstnavatel,si musí lidé zaplatit sami, pokud tedy nevyužijí nabídky Evropské unie.
Štědrá Unie
Z evropských zdrojů jde každý rok na vzdělávání dospělých v Česku 20 miliónu eur, z toho jeden milion eur připadá na program Grundtvig, který nabízí řadu zajímavých možností pro širokou veřejnost včetně různých školení po celé Evropě, které jsou k dispozici opravdu pro všechny, dodává zástupkyně ředitelky Domu zahraničních služeb Lenka Henebergová.
„V tuto chvíli je na našich stránkách v sekci Grundtvig inzerováno okolo 300 workshopů. Ty se konají ve všech evropských zemí a každý si může najít profesně zaměřená témata, která mohou konkrétní jedince zajímat. Avizované workshopy nejsou primárně určené pro formální vzdělávání, ale objevují se tam i témata zájmová. Typickým případem je pozorování ptáků v Estonsku,“ uvedla pro Rádio Česko Henebergová.
I za takovouto příjemnou činnosti se dá vydat vyrazit za peníze z EU
„Výzkumy totiž prokazují, že jakákoli aktivita v seniorském věku je důležitá. V rámci soukromého života může být tato aktivita formalizovaná a pomoci k následné rekvalifikaci,“ uzavírá Lenka Henebergová.
