Nemají křídla a vzduchem pouze plachtí. Přesto se létající ryby mohou směle poměřovat s některými druhy hmyzu a ptáků.

15:14 13. září 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ryby z čeledi letounovití (Exocoetidae) žijí v teplých mořích celého světa. Na krátké chvilky však vodu rády opouštějí a vrhají se do zcela jiného živlu. Vzduchem mohou plachtit po dobu 40 sekund, překonat vzdálenost 400 metrů a dosáhnout rychlosti 70 km/h. Aerodynamiku létajících ryb zkoumali vědci z korejské Národní univerzity v Soulu, kteří doufají, že výsledky studie využijí inženýři při vývoji průzkumných letounů.

Aerodynamické vlastnosti se nejlépe studují ve větrném tunelu, ale experimenty s živými rybami si v takovém prostředí lze jen těžko představit. Vědci si proto z muzejních sbírek vypůjčili několik exemplářů, které byly vysušeny a vycpány pěnou v poloze, jakou ryby zaujímají během letu. Ve větrném tunelu byla „křídla“ tvořená roztaženými prsními ploutvemi stabilní a vytvářela lepší zdvižnou sílu než křídla mnoha druhů hmyzu. Rybí ploutve se podle korejských vědců také mohou směle rovnat křídlům kachen a mořských ptáků buřňáků. Studie také odhalila, že dráha, kterou ryba urazí plachtěním ve vzduchu, závisí na náklonu jejího těla. Nejlepších výkonů ryby dosahují, když svá těla orientují paralelně s hladinou moře.

Proudy vzduchu, které během plachtění obtékají rybí tělo, vědci vizualizovali pomocí kouře. Zjistili, že létající ryba se nijak zvlášť neliší od tryskáče – tandemové uspořádání velkých prsních ploutví a o menších pánevních ploutví urychluje proudění vzduchu směrem k ocasu a zlepšuje tak poměr vztlaku a odporu (L/D).

Zdroj: The Company of Biologist, Journal of Experimental Biology

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít