Tripartita bude jednat o státním rozpočtu
Na mimořádné schůzce se dnes sejdou představitelé vlády, zaměstnavatelů a odborářů. Takzvaná tripartita by měla jednat o plánovaném státním rozpočtu na příští rok. Návrh rozpočtu počítá se snížením platů ve státní sféře o deset procent, se kterým odbory nesouhlasí.
Odbory návrh rozpočtu kritizují hlavně kvůli snížení tarifní složky mezd státních zaměstnanců. Nelíbí se jim ani změna způsobu odměňování státních zaměstnanců. Podle premiéra Petra Nečase už prostor pro úpravu škrtů v platech není.
Hostem Ranního interview Radiožurnálu byl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil vládě vytýká, že se místo úspor, nesnaží zvýšit příjmy rozpočtu: „My tam jdeme s tím, že se domníváme, že to je nejhůře postavený rozpočet za posledních dvacet let. Celý rozpočet se odehrává na výdajové straně, to znamená na straně škrtů. To jsou věci, které nám vadí.“
Podle Zavadila by vláda místo škrtů na straně výdajů, měla zvýšit příjmy státního rozpočtu: „My jsme navrhovali řadu opatření, které se také nepromítly do návrhu státního rozpočtu. Za další, nejsou nikde kvantifikované dopady na různé vrstvy obyvatelstva, což by správně mělo být. To se v tomto rozpočtu vůbec neděje, takže tady je řada věcí, které podle našeho názoru procházejí jenom tím, že je tato koalice vědoma toho, že má 118 hlasů v parlamentu a děj se vůle Boží,“ uvedl Zavadil.
Jaroslav Míl: Vadí nám neprůhlednost státního rozpočtu
Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla je navíc státní rozpočet neprůhledný: „Když se podíváte na státní rozpočet, tak on je hodně neprůhledný, protože tam je dána stejná důležitost za sto tisíc jako za 15 miliard. Místní rozdělení, využití, obhájení v rozpočtu nenajdete, takže to první co budeme určitě chtít je, aby tam padl závazný termín změny organizování státního rozpočtu, jeho předkládání a vůbec vedení peněz státu tak, abychom všichni věděli, kam naše peníze jdou.“
Dalším problémem, o kterém chce Míl s vládou jednat je rozdělování peněz na vědu a výzkum. Podle něj by mělo být adresnější: „Fond dopravní infrastruktury. Jsme přesvědčení o tom, že je potřeba se bavit o jeho navýšení a ne snížení o jednu třetinu, protože to je v přímém rozporu s vládním prohlášením. Další věc, která se nám nelíbí, je způsob rozdělování peněz na vědu, výzkum, inovace, protože to je téměř 30 miliard. Problém máme v tom, že financujeme instituce, my nefinancujeme obory, my nefinancujeme to, co je podstatné a v rámci těchto oborů potom o peníze nesoutěžíme.
Drábek: Stávka nic neřeší
Odboráři už zorganizovali na 21. září demonstraci, která bude bez ohledu na výsledek dnešního jednání. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek s takovým přístupem nesouhlasí. Protesty podle něj nic nevyřeší:
„Samozřejmě že budeme diskutovat o všech doprovodných opatřeních. Myslím si, že to je správná platforma pro jednání. Nicméně pokud druhá strana prohlásí, že bez ohledu na výsledky probíhajících jednání se protestní akce uskuteční, tak to považuji za velmi neférové.“
Drábek by dal přednost konstruktivnímu jednání: „My jsme také vyzvali odboráře, aby předložili svůj vlastní návrh, protože pokud oni říkají, že je možné bez systémových změn opatření uskutečnit, tak já jsem říkal, předložte ten návrh. O návrzích odborářů budeme seriózně jednat. Já bych spíše upřednostňoval věcné jednání před nic neřešící demonstrací, která je jen ukázkou síly, ale nedává žádné konstruktivní řešení.“
Jednat se bude i o novele zákoníku práce
Ministr práce a sociálních věcí chce s tripartitou také projednat novelu zákoníku práce, jehož schvalování se podle Drábka nestihne ani do března. Ještě koncem léta přitom TOP 09 chtěla, aby novela platila už od ledna. Odklad ale prý vládou ohlašované úspory nezkomplikuje.
Novelu zákoníku práce na Rádiu Česko okomentovala Jana Skalová, specialistka na trh práce ze společnosti LMC.
Novela, kterou Drábek předložil do připomínkového řízení, obsahuje mimo jiné prodloužení doby, po níž je možné uzavírat smlouvy na dobu určitou, ze dvou na pět let, možnost pracovat na dohodu o provedení práce místo 150 až 300 hodin. A také změny ve výši odstupného, které by mělo být nadále vázáno na počet let odpracovaných u zaměstnavatele, či zpružnění kont pracovní doby.
Vláda si od novely zákoníku práce slibuje, že zpružní české pracovní právo. S tím souhlasí i specialistka na trh práce Jana Skalová ze společnosti LMC: „Všichni zaměstnavatelé, zvláště v komerčním sektoru, za který mohu hovořit, čekají, že novela zákoníku práce přinese pozitivní reakce v tom, že výkyvy v produkci zaměstnavatele nebudou muset zaměstnavatelé složitě řešit agenturními pracovníky, ale bude jednodušší přijímání a propouštění pracovní síly."
Český pracovní trh by měl být pružnější také díky prodloužení zkušební doby nebo naopak zkrácení doby výpovědní.
