Laserem poháněný minivrtulník

Řada organizací a firem potřebuje mít ve vzduchu permanentní létající pozorovatelnu, která ani na okamžik neopustí své stanoviště nad daným objektem. Řešení se zatím nabízejí dvě: buď může být stroj poháněn Sluncem, nebo mu energie dodává soustředěný paprsek laseru ze země. Druhou cestu zvolila firma Laser Motive z amerického Seattlu.

Počátky sycení bezpilotních létajících strojů energií z laseru jsou skromné. Firmě Laser Motive se zatím podařilo pomocí laseru udržet ve vzduchu ultralehký minivrtulník o hmotnosti 22 gramů po dobu šesti hodin.

Tato firma už slavila úspěchy v další podobné oblasti. V soutěži nápadů pro stavbu kosmického výtahu, kterou pořádala NASA, firma Laser Motive získala 900 tisíc dolarů. Tuto odměnu získali za předvedení robota, který pomocí motorků šplhal vzhůru po kabelu spuštěném z letícího vrtulníku. Tento robot byl rovněž napájen laserem na dálku (princip viz. dále). Robot-šplhač (climber) se takto dostal až do výšky kolem jednoho kilometru.

Hlavním přínosem firmy Laser Motive je v současnosti právě dálkové laserové napájení elektrických akumulátorů a motorků, ať už jde o šplhací roboty (climbery), bezpilotní letadla nebo vrtulníky. Sytící laser používá vlnovou délku světla, která leží v takzvané blízké infračervené oblasti, to je oblast, která těsně sousedí s viditelným světlem. Průměr laserového svazku je 7 cm. Svazek automaticky sleduje polohu létajícího stroje a jeho světlo dopadá fotovoltaické články, které jsou pro danou vlnovou délku optimalizovány (mají účinnost 50%). Je zajímavé, že zmíněná zkouška s minivrtulníkem skončila selháním motoru, nikoliv poruchou laserového sycení. V tomto smyslu byl tedy pokus stoprocentně úspěšný.

Cílem je, aby laserem sycený minivrtulník bylo možné udržet ve vzduchu po celé týdny. Tyto přenosné stroje mají logické využití např. při bojových přesunech vojenských jednotek nebo při akcích v neznámém terénu, kdy mohou pozorovat celé jednotky nebo skupiny osob a strojů najednou.