Na klid v ulicích Orlové dohlížejí i romští asistenti
Nezvyklou posilu získala městská policie v Orlové. S hlídáním ulic v problémovém ghettu pomáhá čtveřice romských asistentů. Všichni v lokalitě žijí, znají své sousedy a spory mohou lépe urovnat.
Stojím v Orlové na autobusové zastávce před obchodem. Právě tady se nachází jedno z míst, které je pro místní noční můrou. Lavičky obsazují výrostci z nedalekého ghetta a cestující mají strach v klidu čekat na autobus. „Problémoví spoluobčané jsou tu hodně soustředění,“ svěřuje se mi například jeden z cestujících.
Mířím tedy přes parkoviště ke služebně městské policie. Prostranství detailně snímá kamera a policista Stanislav Podzimek má perfektní přehled. „Mladí posedávají na lavičkách a neumožňují starším spoluobčanům si sednout, pokřikují a někdy na kameru, o které vědí, i gestikulují,“ ukazuje mi obraz v kameře.
Kromě technických pomocníků má však k dispozici ještě čtyři živé – romské asistenty. Dva z nich právě nastupují službu. Přidávám se k sympatickým chlapům a naše cesta začíná, jak jinak, u zastávky. Nedaleko od ní však zahlédneme skupinku výrostků a mí parťáci míří do akce.
Romští asistenti si klid v ghettu dokážou zjednat
Odsud už jdeme do ulic, kterým se říká sociálně vyloučená lokalita. Nahlas tu vyhrává muzika, lidé posedávají venku. „Tady se setkáte s největší kriminalitou v Orlové. Krádeže, rozebírání aut, to je tu běžné,“ dozvídám se.
Mí parťáci samozřejmě za pasem nemají kolt jako kovbojové z Divokého západu. Jejich zbraní je znalost místního prostředí. Oba totiž právě tady v ghettu žijí. „Chceme, aby se život tady změnil,“ vysvětlují mi své pohnutky, proč pomáhají městské policii.
Na ulici nás zastavuje starší paní. Patří ke starousedlíkům, kteří si na nepřizpůsobivé sousedy stěžují. Ta si práci romských asistentů pochvaluje: „Jen ať pokračují v tom, co dělají.“
Jdeme dál a má přítomnost budí pozornost kolemjdoucích. Můj doprovod však nezklame. Odrážejí žádosti o číslo mého mobilního telefonu a zvídavcům jasně sdělují, že jsem něco jako přítelkyně.
A když už jsem ta přítelkyně, mí parťáci se svěří i se svými úspěchy tady v ghettu. Sice nemají zbraně a prakticky žádné pravomoci, ale nejednu konfliktní situaci už zdárně vyřešili.
Asistenti: Chceme změnit budoucnost romských dětí
Překvapí mě, kolik dětí se venku jen tak bezcílně poflakuje. Rodiče jsou doma, ale nevěnují se jim. Proč nesednou na kola a nejedou na výlet? ptám se svých parťáků.
„Na kola Romové příliš nejsou,“ vysvětluje mi jeden z nich. „Jejich rodiče žijí určitým způsobem a od nich se to učí i tahle děcka,“ přidává se druhý. „Což není dobře. Třeba já se snažím žít úplně jinak.“
Tito dva chlapi to chtějí změnit, a tak každý den oblékají vestu, vyfasují mobil a hlídají místo, kde žijí.
Zvětšit mapu: vyloučená lokalita v Orlové-Porubě
